V druhé polovině sedmdesátých let patřil k výborným křídelním útočníkům Československa. Do Plzně přišel před dvaačtyřiceti lety a v dresu tehdejší Škodovky prožil pět a půl roku. V sobotu 23. srpna oslaví Lubomír Rejda šedesáté narozeniny.

Fotbal začal hrát v žákovském družstvu TJ ZVVZ Milevsko. V tomto jihočeském klubu si později zahrál i dorosteneckou ligu, vedl si velmi dobře, a proto byl brzo povýšen do mužstva dospělých, které válčilo v divizi. V letech 1974 - 1974 působil v základní vojenské službě v Dukle Tachov, kde hrál prvním rokem divizi a druhým rokem Českou fotbalovou ligu. V kádru tradičního vojenského celku patřil k nejlepším a samozřejmě projevily o něj zájem kluby z vyšších soutěží. Největší byl ze strany pražských klubů Sparty a Slavie.

Nakonec se v létě 1976 objevil ve Škodě Plzeň, jejíž trenér TomᚠPospíchal stavěl v té době nové mužstvo. Proč přestupové dostihy vyhrála právě Plzeň? "Chtěl jsem hrát, proto jsem podepsal přestupní lístky Škodovce," vysvětloval tehdy novinám. S Lubomírem Rejdou přišli elitní střelec Michal Jelínek, záložník Pavel Karafiát, útočník Zdeněk Handrejch, univerzál Jiří Sloup, záložník a pozdější reprezentant Jan Berger a později v zimě ještě útočník Antonín Dvořák. Ambiciózní kouč vytvořil velice dobré mužstvo. Hned v prvním kole prvoligové sezony 1976 - 1977 přivezlo z Teplic bod za remízu 1:1, útok ve složení Rejda - Uličný - Jelínek motal hlavy obranám většiny soupeřů.

Třeba hned ve třetím kole v pražském Edenu Škodovka po gólech Michala Jelínka, kterému dvakrát centroval Lubomír Rejda, už vyhrávala 2:0, nakonec o vedení přišla, konečná remíza byla přesto úspěchem a k nejlepším na hřišti patřil právě plzeňský pravý křídelní útočník. Však také druhý den Mladá fronta napsala: "V útoku Plzně byl nejlepší mladý a rychlý Rejda, obránce Cipro ho musel několikrát zastavovat jen za cenu faulů." V utkání se Žilinou vstřelil Rejda svůj první ligový gól, a položil základ k vítězství 2:0.

Po přestupu Antonína Dvořáka z Vlašimi v lednu 1977 vznikl pověstný útok Rejda - Jelínek - Dvořák, který patřil k nejlepším v republice. Však také Škoda Plzeň v červnu 1977 dosáhla nejlepšího poválečného umístění: v nejvyšší soutěži Československa obsadila šestou příčku! Lubomír Rejda sehrál všech 30 utkání a vstřelil 3 góly. Po předčasném odchodu kouče Tomáše Pospíchala do Bohemians začal však výkonnost plzeňského týmu postupně klesat a vše vyvrcholilo sestupem v létě 1980. I u tohoto smutného okamžiku Lubomír Rejda byl.

Ve druholigové sezoně 1980 - 1981 se nejlépe jevil útok ve složení Rejda - Sokol - Dvořák, ale postoupit se stejně nepodařilo. Bylo to i díky tomu, že trenér Jan Fábera neustále sestavou míchal, mužstvo nehrálo v ustáleném složení. Lubomír Rejda nastoupil třeba v záloze a hrál jakéhosi rozehrávače, v dalším duelu byl na kraji zálohy a následoval zápas, kdy se objevil na svém postu útočníka. Přesto vstřelil 7 druholigových gólů.

V dalším druholigovém ročníku 1981 - 1982 byl Lubomír Rejda v kádru Škodovka jen na podzim. Nový trenér František Plass ho ale příliš nestavěl, většinou byl na hřišti jen pár minut. V lednu 1982 ve Škodě skončil a přestoupil do Baníku Most. S novým klubem se zahrál II. Českou národní ligu, což byla třetí naše nejvyšší soutěž. Lubomír Rejda se čtyřmi sezonami v první lize a jednou a půl sezonou ve druhé lize zapsal do historie Viktorie Plzeň výrazným písmem.

Autor: Pavel Hochman