Je to náročné, ale důležité, shodnou se Beránek s Kyndlem
Jedním ze čtyř nováčků v týmu juniorky, který se zapojil do zimní přípravy, je osmnáctiletý záložník Matěj Kyndl. Ten během podzimní části pravidelně nastupoval v dresu nejstaršího dorostu Viktorie a patřil mezi jeho opory.
Pozvánka od trenérů juniorky na zapojení se do přípravy jej velice potěšila. „Je to velká šance, rozhodně ji nechci promarnit. Sice to bude těžké, ale věřím, že se s tím nějak poperu,“ říká na samý úvod. Dorostenecké týmy se pravidelně připravují v Písku, v malebném prostředí Žinkov je tak poprvé. „To je pravda, ještě jsem tu nebyl. Je to ale minimálně srovnatelné s Pískem. Jak prostředí, tak i podmínky pro tréninky.“ Je první soustředění v seniorské kategorii nějak odlišné od těch v dorostu? „Program je tady náročnější, myslím po fyzické stránce. Je to více o běhání. Je to zapotřebí, vydržet se to musí,“ říká s přesvědčením.
Středa byla třetím dnem kempu v Žinkovech, co vše už měli hráči v nohách? „Výběhy, desetkrát po kilometru, desetkrát jsme běželi osmistovku, stejný počet byla i šestistovka,“ vypočítává program posledních dnů. Při náročné tréninkové zátěži je důležitá regenerace a strava. „Vaří tady výborně, i v tomhle směru je to tu na jedničku.“ Bývá po náročném dni nálada na nějaký ten večerní program? „Jsem na pokoji společně s Michalem Lukešem, který se mnou přišel z dorostu a večer oba padneme do postele. Sice je tu možnost zahrát si šipky, nebo kulečník, ale raději využijeme možnost odpočinku.“ V rámci přípravy odehrála juniorka také dva přípravné zápasy. V čem se liší seniorský fotbal od toho dorosteneckého…. „Je mnohem důraznější, především v soubojích. Zatím to ale byli soupeři z divize, tak jsem zvědav na třetiligová, nebo druholigová mužstva. Tam to bude asi ještě výraznější.“
Zatímco pro Matěje Kyndla je to první příprava v seniorském týmu, Adam Beránek je v tomto směru zkušenějším. Obránce, který před pár dny oslavil své jedenadvacáté narozeniny, patří mezi ty zkušené v kádru trenérů Skály a Lepešky. „Asi neřeknu nic nového, když řeknu, že jo to zde hodně náročné, ale je to potřeba. Je důležité, že náplň tréninků je kreativní, že nejsou stejné, vše jde dopředu. A ta náročnost k zimě prostě patří,“ komentuje otázku směrem k probíhajícímu soustředění v Žižkovech. Je v té tréninkové náplni něco, co osobně nemusí, co mu vadí? „Mě osobně teď nevadí vůbec nic.“ Jak dalece se do toho „teď mě nic nevadí“ promítl ten fakt, že mohl ve dvou přípravných zápasech nakouknout do prvního týmu….. „To bylo úžasné, ani jsem tomu nechtěl věřit. Je to obrovská motivace. Jsem moc šťastný, že jsem tu příležitost dostal.“
Dá se říci, že díky té pozvánce dostane člověk opět větší hlad po fotbalu. „Zcela určitě ano. Mám ještě větší chuť do fotbalu. A vím, že to mám jen a jen ve svých rukou.“ Jaké bylo nastoupit po boku Pavla Horvátha, Davida Limberského, či Milana Petržely. „Zpočátku jsem z toho měl strach, ale úplně zbytečný. Kluci byli v pohodě. Osobně to beru jako obrovskou zkušenost.“ Dá se předpokládat, že v po návratu do kabiny juniorky proběhlo nějaké špičkování od spoluhráčů….. „V kabině padla slova jako „áčkař“ se nám vrátil. Jo ten už se s námi bavit nebude,“ směje se a rychle dodává. „Prostě klasika.“
