Největší úspěchy Viktorie
Prvním opravdovým úspěchem Viktorie bylo v roce 1922 vítězství v Župním mistrovství. Za účasti osmi klubů si Viktoria vedla suverénně, ani v jednom utkání mistrovství neprohrála a soupeřům odevzdala jediný bod za remízu. Župní mistrovství vyhrála Viktoria i v následujících šesti letech a v roce 1926 přidala i titul dorosteneckého mistra župy.
V období první republiky se Viktoria zapsala nesmazatelně do fotbalové historie v roce 1935, kdy si čtvrtým místem v první lize vybojovala právo startu ve Středoevropském poháru. Krutý los ji určil hned v prvním kole Juventus Turín, za který hrálo několik mistrů světa z roku 1934. V Luční ulici před návštěvou 18 000 diváků uhrálo naše mužstvo ve složení Dědič - Wana, Mudra, Bešťák, Biro, Vlček, Horák, Čulík, Červený, Hess a Bína remízu 3:3, ale v Turínu prohrálo 1:5 a bylo vyřazeno. Celá fotbalová Evropa však už znala jméno Viktoria Plzeň. V tomto roce 1935 si Viktoria zahrála několik úspěšných zápasů i v severní Africe.
Rok 1939 byl ve znamení měsíčního zájezdu do severských zemí. Byl to jeden z nejúspěšnějších zájezdů, jaký podnikla československá mužstva. Ze sedmnácti zápasů bylo čtrnáct vítězných, jen jeden skončil nerozhodně a ve dvou Viktoria svému soupeři podlehla. Přitom mezi soupeři byla třeba reprezentace Litvy, nebo Lotyšska.
Na sklonku druhé světové války se Viktoria dvakrát probojovala do finále Českého poháru. V roce 1943 prohrála se Spartou Praha 1:3, 1:7 a v roce 1944, kdy vyřadila České Budějovice, Zlín a pražskou Slavii ji ve finále opět dvakrát porazila Sparta Praha 4:2 a 4:3.
V roce 1948 skončila Viktoria Plzeň v první lize na druhém místě za Slavií Praha, ale byl to neoficiální a neúplný ligový ročník. Od roku 1949 totiž naše fotbalové soutěže přecházely podle sovětského vzoru na systém jaro - podzim a proto se na podzim 1948 musel sehrát pouze poloviční ročník. A právě v něm si Viktoria vedla velmi dobře. Jen porážka v posledním kole s ATK Praha 2:3 ji odsoudila na druhou příčku za Slavii.
Úspěchy zaznamenala Viktoria i na poli mládeže. V roce 1951, už pod názvem Škoda, získali dorostenci titul přeborníka republiky! Oficiálně se soutěž jmenovala Sportovní hry mládeže a Škodováci porazili všechny své soupeře. Pod vedením trenérů Václava Svobody, Václava Dědiče a vedoucího Emila Hrudičky vybojovali prvenství Hodina, Štogr, Beránek, Šerý, Salcman, Ženíšek, Lukeš, Skřivan, Zoubek, Tauš a Sloup.
V roce 1961 se Plzeň vrátila po devíti letech klub do první ligy. Po podzimu skončilo mužstvo třetí a v roce 1962 porazilo v přátelském utkání ve Štruncových sadech slavné brazilské Flamengo Rio de Jameiro 2:1. Nádherný výkon ozdobil svými skvělými zákroky František Hlavatý v brance, a když Stanislav Štrunc přidal dva góly, bylo velké překvapení na světě. Vždyť Brazílie se v tomto roce v Chile stala podruhé mistrem světa.
V ročníku 1961 - 1962 se Spartak umístil v roli nováčka v první lize na deváté příčce a probojoval se tak do Rappanova poháru. Ve skupině měl italskou AC Padovu, švýcarské mužstvo FC Chaux - de - Fonds a maďarský Banyasz Dorógy. Výsledky Spartaku: Padova 0:5, 1:1, Chaux - de - Fonds 1:1, 1:3, Banyasz Dorógy 7:1, 2:4. Ze skupiny plzeňský tým do dalších bojů už nepostoupil, přesto byl start v mezinárodní klubové soutěži úspěchem.
Sestup do druhé ligy v roce 1971 byl sice velkým zklamáním, ale plzeňské Škodě se nebývale dařilo v poháru. Český vyhrála a ve finále československého sice dvakrát podlehla mistru republiky Spartaku Trnava 1:2 a 1:5. Protože ale slovenský celek startoval v PMEZ, hrála Škoda Plzeň Pohár vítězů pohárů. A krutý los si opět zašpásoval. V prvním kole totiž přijel do Štruncových sadů Bayern Mnichov s Beckenbauerem, Gerdem Müllerem, Breitnerem a dalšími esy. Sestava J. Čaloun - Špinka, Plass, Michálek, Pleško - Süss, Sudík - Kamír, Bachner (Hoffmann), Bican, Ziegler podala statečný výkon a prohrála jen 0:1. V Mnichově však podlehla Škoda 1:6 a byla vyřazena.
V letech 1972 - 1980 hrála plzeňská Škodovka nepřetržitě v první lize a v roce 1977 došlo ke dvěma významným historickým událostem. Útočník Stanislav Štrunc v květnu ve vítězném duelu s Interem Bratislava (2:1) vstřelil svůj stý ligový gól a vstoupil tak do renomovaného Klubu ligových kanonýrů. A Škodovka s kádrem J. Čaloun, Sudík, Brusnický, Michálek, Kopřiva, Rejda, Sloup, Jelínek, Berger, Uličný, Süss, Forman, Dvořák, Štrunc, Minařík, Vojta, Hřebík, Morávek, Fojtík, Bican, Karafiát se pod vedením trenéra Tomáše Pospíchala umístila v první lize Československa na vynikajícím šestém místě! Nechala za sebou mimo jiné Ostravu, bratislavský Slovan, Bohemians, Teplice, Spartu, Trnavu, VSS Košice a jiné věhlasné kluby.
V sezoně 1993 - 1994 s obnoveným názvem Viktoria Plzeň se klub pod vedením kouče Zdeňka Michálka umístil v roli nováčka na pátém místě. Skvělé umístění vybojoval kádr M. Čaloun, Bečka, Diepold, Drahorád, Heřman, Janota, Kopřiva, Mika, Purkart, Skála, Slabý, Susko, Šámal, Šamberger, Šmejkal, Švejdík, Tesař, Vágner, Vlček.
V novém století dosáhli na mety nejvyšší žáci i dorostenci Viktorie. V červnu roku 2001 získali starší žáci titul mistra České republiky. Ve finálovém duelu porazili Zlín 2:1. Po vedením trenérů Josefa David Král, Ondřej Šiml, Jakub Sádlík, Jan Procházka, Tomáš Borek, Lukáš Tomášek, Michal Chocholatý, Pavel Vacek, Michal Smejkal, Ivan Ševčík, Stanislav Protivínský, Martin Dolejší, Lukáš Ulč, Zdeněk Kolář, Martin Füllo, Karel Řezáč, Zbyněk Toman.
V červnu 2008 starší dorostenci Viktorie Plzeň vybojovali titul mistra republiky. V historii klubu to byl druhý dorostenecký titul. Prvenství v lize a zlaté medaile získal kádr Houdek, Frei, Blažek, Chvojan, Bauer, Nový, Mandous, Matas, Puchmertl, Vitouš, Darida, Mudra, Staněk, Dvořák, Vaněček, Hulina, Štverák, Herák, Mašek, Mičkal, Bezděk. Mistry České republiky vedli trenéři Karel Krejčí, Jiří Kohout, Jiří Žilák a Jiří Krbeček.
