Pavel Vrba: užívejme si to……
Po sedmi odehraných kolech Gambrinus ligy má tabulka překvapivého lídra. Tím je Viktorie Plzeň, která z dosavadních možných jedenadvaceti bodů, získala devatenáct. Navíc jsou svěřenci trenéra Pavla Vrby fotbalovou veřejností pasováni na tým, který předvádí nejpohlednější fotbal.
Pro plzeňského fanouška tak prvoligová tabulka nabízí oku lahodící a dlouho nevídaný pohled. Parta okolo Pavla Horvátha nejen že vede tabulku, ale je také neproduktivnějším týmem (nastřílela 17 branek) a současně je společně s Olomoucí, Spartou a Příbramí, týmem s nejmenším počtem obdržených branek. To se promítá i do dalších statistik. Tabulku střelců vede společně s Hubníkem plzeňský Jan Rezek se šesti brankami, kterého stíhá Daniel Kolář se čtyřmi trefami. O kvalitě defenzivy zase svědčí čtyři zápasy s čistým kontem a úctyhodné skóre 10:0 z posledních čtyř zápasů.
Kde by trenér Pavel Vrba hledal největší rozdíly mezi tou loňskou a letošní sezonou, co se týká předváděných výkonů?
Co se týká herní stránky, osobně žádný velký rozdíl nevidím. Ten je především v produktivitě. Ta se, na rozdíl od té loňské sezony, výrazně zlepšila. Z menšího množství šancí dokážeme dát více gólů.
Zatímco v loňské sezoně potřebovala Viktoria na gól pět, šest příležitostí, letos jich na podstatně více gólů stačí méně. Je to tedy tím, jak se říká o hlavě?
Určitě. Výsledky mají vliv na psychiku hráčů, kterým se pak hraje lehčeji. Je to i otázkou štěstí, neboť některé góly byly vstřeleny i s trochou štěstí. To, co se k nám v loňské sezoně obracelo zády, se nyní otočilo čelem. Je to jak o štěstí, o psychice, tak pochopitelně i o předváděné hře.
Mohly se do té herní pohody promítnout i zápasy Evropské ligy s Besiktasem? Přestože Viktoria nepostoupila, mohla odcházet ze souboje s velkoklubem evropského formátu se vztyčenou hlavou…..
Určitě ano. Zápasy s Besiktasem byly pro nás všechny velice přínosné. Do teď jsem přesvědčen, že v domácím prostředí, jsme odehráli velice kvalitní utkání. Dovolím si tvrdit, že jsme špičkový evropský klub přehrávali. Měli jsme na to, abychom jej porazili. Zužitkovat v prvním poločasu vytvořené příležitosti, mohlo vše být jinak. V odvetě nás pak na kolena srazily vlastní chyby a vyloučení dvou hráčů. Přesto si myslím, že i druhý zápas byl pro nás, z pohledu psychiky, velmi důležitý. Přesvědčili jsme se o tom, že i s takovým soupeřem, jakým byl Besiktas, dokážeme hrát plnohodnotnou partii.
Liga začínala domácím zápasem s Olomoucí. Ten skončil nerozhodně. Bylo to však první, a prozatím poslední, bodové zaváhání……
Nakonec i tabulka naznačuje, že Olomouc nebyla snadným soupeřem, což dokazovala i v dalších zápasech a ne neprávem je na druhém místě. Z mého pohledu ten zápas patřil, co se týká herní kvality, k těm nejlepším, ale i nejtěžším. Určitě to byl zajímavý zápas, dvou týmů, které mají na podzim asi tu nejlepší formu. Možná by mu slušelo, kdyby se nehrál hned na úvod ligy, ale později.
Pak přišel zápas v Liberci, bleskový nástup a rychlé branky…..
To byl začátek snů. Vstup do zápasu nám vyšel opravdu velmi dobře a po čtyřech minutách hry jsme vedli 2:0. Navíc v Liberci jsme obdrželi poslední dvě branky na hřišti soupeře. Liberec nás sice v závěru zatlačil, ale možná právě tyto tři body nás odrazily do takové té pohody.
Domácí utkání s Bohemians přineslo, nepočítáme-li jednobrankovou výhru na Spartě, poslední těsný výsledek…
Měli jsme za sebou těžké čtvrteční utkání s Besiktasem. Do utkání se tak trošku projevila únava, hlavně v závěru, kdy jsme si po poměrně snadném průběhu prvního poločasu, nechali vstřelit lacinou branku. Zápas se nám ale podařilo dovést do vítězného konce.
Po zápase s Bohemians přišla odveta v Istanbulu a vyřazení z Evropské ligy. Neměl trenér tak trochu strach, co udělá vyřazení s týmem?
Ani, ne. Spíše jsem měl strach, abychom nepřišli o hráče. Po odvetě byl o naše hráče velký zájem, agenti kroužili okolo týmu. Obával jsem se, že dva, tři hráči odejdou. V takovém případě bychom museli s veškerou prácí začínat prakticky od začátku. Zabudování nových hráčů, by nebylo okamžité, potřebovali bychom na to určitý čas. Naštěstí se to nestalo a mužstvo zůstalo pohromadě. Což vypovídá o klubové strategii, o finančním zázemí.
V dalším kole, na hřišti Hradce Králové, Viktoria potvrdila svoji formu, ukázala, že její výsledky nejsou náhodné. Výhra 3:0 nastartovala další sérii, v níž viktoriáni nastříleli pokaždé tři branky. Tedy i v utkání se Slováckem.
Já si myslím, že zápas se Slováckem byl z naší strany velice dobrý. Ukázalo se, že pokud hrajeme v plné síle a nešetříme některé hráče na pohár, jako tomu bylo při jarním utkání, tak mužstvo umí zvládnout zápasy, kdy vede 2:0, že si dovede zápas ohlídat a dovést do vítězného konce.
Zápas a výhra na Spartě, to je asi kapitola sama pro sebe….
Nechtěl bych náš výkon na Letné nějak nadnášet. Myslím si, že jsme to odehráli dobře především takticky. Asi to nebyl z naší strany fotbal snů, že bychom jednom útočili, přehrávali soupeře. To určitě ne. Především jsme zahráli dobře v defenzivě, neboť jsme Spartu nepustili do žádné šance, krom jedné v závěru. Dá se říci, že jsme zápas v obraně odehráli bezchybně. Tam se i potvrdilo to, co jsem říkal na začátek, že jsme měli pouze jednu šanci, ale tu jsme dokázali proměnit. To se nám v loňském roce nedařilo.
Zatím poslední utkání jste sehráli v Českých Budějovicích, s nimiž se poslední výhra datovala k roku 1998. Navíc poslední vzájemné zápasy končily vždy smírně. Vy jste dokázali tyto série ukončit vítězstvím 3:0.
O nějaké série nejde. Především jsme Budějovice přehráli ve druhém poločasu. Jak v rychlosti, tak i finální fázi. Náš kombinační fotbal byl opět lepší. V momentě, kdy jsme dali gól, musel soupeř více otevřít hru, což vyhovovalo nám. Hra se tolik nekouskovala, hrálo se více nahoru, dolů.
Pro trenéra je jistě příjemné, že má natolik silný kádr, kdy na lavičce sedí David Střihavka, Marek Bakoš, František Ševinský, či Martin Hruška. Tedy hráči, kteří by v jiných týmech patřili minimálně mezi hráče základního kádru…
Oni sedí na lávce i z toho důvodu, že v určité fázi přípravy, či na startu ligy, nebyli zdravotně v pořádku. Nenaskočili kvůli zdravotním problémům a teď je to pochopitelně pro ně složitější. Mužstvo šlape, má výsledky, tak málokterý trenér do toho bezdůvodně zasahuje. Vzhledem k výsledkům, je vidět, že hráči, kteří hrají, formu mají, takže do toho sahat nechci. Na druhou stranu netvrdím, že pokud z nich někdo poleví, že forma bude mít sestupnou tendenci, že změny neuděláme. Záleží jen na hráčích samotných, jak dlouho si svoji formu udrží. Pokud poleví, pak je dobře, že tu máme hráče, kteří na svoji šanci čekají a že potom zase oni nebudou chtít pustit do hry ty další.
Díky výsledkům, převáděné hře, se mezi fanoušky začíná v poslední době skloňovat slovo „titul“. Cítíte v souvislosti s tímto nějaký tlak z managementu klubu?
Žádný tlak od vedení klubu není. Vnímáme, že veřejnost má představy velmi vysoké. My se spíše zaměřujeme na to, abychom dobře dohráli podzimní část. Pak si můžeme stanovit nějaké cíle, zatím by to bylo opravdu hodně předčasné. Vždyť máme odehranou necelou čtvrtinu soutěže. Na podzim nás čeká ještě devět kol. Pokud je zvládneme dobře, pokud budeme i nadále předvádět slušný fotbal, pak se můžeme bavit o nějakých cílech. Teď si všichni vychutnávejme jak umístění, tak i každou výhru. Radujme se z každé vstřelené branky, z každého bodu. A čím více přijde na naše zápasy fanoušků, tím více se pak můžeme radovat ze společného úspěchu.
