Stadion

První hřiště Viktorie byl plácek na Borech. Městský úřad ho přidělil novému klubu pod tehdejším hřištěm SK Český Lev. Trénovalo se však v prostorách dnešního zimního stadionu na ´Dobytčáku´, protože na Bory to bylo poměrně daleko.

V roce 1920 se Viktorii splnil velký sen, získala opravdové vlastní hřiště. Za 20 000 korun ho koupila od SK Plzeň na Královském náměstí (dnešní náměstí Míru, kde je budova rozhlasu). SK se přestěhoval na nový prostor v Máchově ulici na Borech. Částku na zaplacení nového hřiště uhradili členové Viktorie. Největší zásluhu měl místopředseda Vališ, který z vlastních úspor uhradil 14 000 korun. Hřiště bylo slavnostně otevřeno 26. září utkání s pražským Hagiborem. Remízu 3:3 zařídili dvěma góly Štapl a jedním ´Mindě´ Kučera.

Přišel však rok 1929 a poměrně draze a namáhavě vybudované hřiště bylo ztraceno. Muselo totiž ustoupit rozsáhlé výstavně města. Klub, mající šance stát se předním v celé republice, ekonomicky poměrně silný, technicky dobře vybavený a s výborným mužstvem, zůstal bez hřiště. Hned byla započata jednání s městskou radou o pozemek a skončila úspěšně. Viktoria získala do pronájmu místo na Roudné v Luční ulici. A za 13 000 korun koupila i tribunu od nedalekého dostihového závodiště. Každý člen musel zaplatit 100 korun a při výstavbě hřiště ještě odpracovat 50 hodin.

Stadion v Luční ulici stojí dodnes a stále slouží fotbalu. Slavnostně otevřen byl již 11. května 1930. Pozván byl budapešťský klub Hungaria, který přijel v plném lesku a s nejsilnější sestavou. Také vyhrál 4:1. Míč, se kterým se hrálo, byl shozen do středu hřiště z letadla. V roce 1933 bylo hlediště v Luční zastřešeno a kromě jiného byla zřízena i místnost pro trofeje.

Stadion utrpěl velkou újmu na sklonku války v roce 1945. Při náletu amerických letadel na Plzeň 17. dubna byl zničen i stadion Viktorie, zůstaly z něj jen trosky. Čtyřiadvacátého května se mezi troskami tribun kolem narychlo upravené hrací plochy sešlo 10 000 diváků, aby vidělo utkání Viktorie s jedenáctkou americké armády. Viktoria vyhrála 11:1 a v červnu byl stadion opět připraven na velká fotbalová klání. Opět sice zasáhl osud a stadion poničil požár, na pomoc však přispěchala župa i ostatní kluby a stadion byl opraven.

V roce 1953 byly zahájeny práce na stadionu ve Štruncových sadech. Pro veřejnost byl otevřen v roce 1955 při příležitosti krajské spartakiády. Později se dodělávala Brána borců a hlavní tribuna, která byla ve své době jednou z nejlepších v Československu. Autory projektu stadionu byli B. Kavan a J. Brabec z plzeňského Stavoprojektu. Kapacita stadionu byla 35 000 diváků, z toho 7 600 sedících. V letech 2002 - 2003 proběhla na Městském stadionu ve Štruncových sadech rozsáhlá rekonstrukce tak, aby stadion vyhovoval směrnicím ČMFS a kapacita se tak snížila na stávajících 7 425 míst.

V roce 2008 byl zprovozněn umělý trávník třetí generace v Luční ulici, kde jsou navíc další tři travnaté hrací plochy. Statika původní dřevěné tribuny v Luční ulici byla vážně poškozena při velké povodni v roce 2002, byla totiž zatopena dvěma metry vody, a proto musela být v roce 2003 rozebrána a odstraněna. Zachovány byly pouze zděné šatny, které byly součástí tribuny.

Ve Štruncových sadech je v současnosti kromě vyhřívané travnaté hrací plochy (od roku 2003) i malé hřiště s umělou trávou o rozměrech 20 x 40 metrů. Už několik let se uvažuje o výstavbě nového stadionu Viktorie Plzeň.