Po postupu do první ligy v roce 1967 hrála plzeňská Škoda na zájezdu v NSR a Belgii, zvítězila i nad věhlasným klubem Standardem Lutych.

Po postupu do první ligy v roce 1967 hrála plzeňská Škoda na zájezdu v NSR a Belgii, zvítězila i nad věhlasným klubem Standardem Lutych.

 

Fotbalisté plzeňské Viktorie se teď v Evropské lize potkávají dvakrát s Lokerenem, ale první kontakt s belgickým klubem měli v roce 1967, což je už více než pětačtyřicet let stará záležitost. Tehdejší Škoda po čtyřech letech druholigového strádání postoupila v červnu 1967 pod vedením trenéra Vlastimila Chobota opět mezi elitu a po letní dovolené se začala pečlivě připravovat na prvoligové boje. Po absolvování domácích tréninkových hodin se jelo mužstvo rozehrát do NSR, kdy byly plánovány tři utkání, na které navazoval poslední duel v Belgii.

Výsledky s amatéry v Západním Německu nebyly důležité, náročný trenér týmu naordinoval ještě tuhé tréninky, ale v Belgii tu už měl být opravdový herní a kvalitní test před mistrovskými boji. Se silným sokem měl ukázat, jak na tom mužstvo opravdu je. A soupeřem plzeňských borců byl věhlasný Standart Lutych, v té době už několikanásobný belgický mistr. V roce 1967 získal mistrovský titul sice Anderlecht, ale Lutych se stal vítězem poháru a připravoval se na start v Poháru vítězů pohárů. A to byla druhá největší soutěž klubových celků v Evropě, kterou si Škoda sama okusila o čtyři roky později s Bayernem. Výsledek utkání byl hodně šokující: Škodovka nad Lutychem po zásluze zvítězila 4:2.

Autorem tří gólů byl pozdější olympionik Miloš Herbst, který na tento mač velice rád vzpomíná. "Bylo to určitě jedno z mých nejlepších vystoupení v plzeňském dresu. Hrálo se v malém městě, na jehož název si už nevzpomínám. Dokončili tam nový stadion a na jeho otevření si pozvali Standart Lutych a my jsme mu měli dělat jakéhosi tréninkového soupeře. Stadion byl doslova obležen diváky, v poločase jsme sice prohrávali, ale po přestávce se nám začalo dařit, mně se povedlo vstřelit tři góly a naprosto nečekaně jsme vyhráli 4:2. Ten den se mi na hřišti vycházelo doslova všechno."

Zajímavostí bylo, že místní fandové příliš Lutychu nepřáli. "Překvapilo nás všechny, že domácí fandili nám a nikoliv belgickému mužstvu. A největší překvapení na nás čekalo po utkání. Jakmile rozhodčí odpískal konec, fanoušci vtrhli na hrací plochu a jak se jim nᚠfotbal líbil, stahávali z nás v euforii dresy a braly si naše chrániče. Já sám přišel o dres, který ze mě stáhli tři fandové."

To ale nebylo všechno. Jednu pikantnost na Miloše Herbsta prozradil jeho spoluhráč František Sudík. "Miloše, který dal tři góly, tam doslova obdivovali. Po zápase k němu přiběhla jedna místní fanynka, vytáhla si tričko nahoru a nᚠkanonýr se jí musel podepsat na břicho. Docela jsme z toho byli v šoku." I František Sudík po tolika letech tvrdí, že to bylo vydařené utkání plzeňského mužstva. "Na západ jsme zase až tak často nejezdili, ale v tom belgickém městečku se nám dařilo. Okolo stadionu bylo takových pět až šest tisíc diváků, v poločase jsme sice 0:2 prohrávali, vypadalo to špatně, druhá půle byla však zcela v naší režii."


FOTO:
Miloš Herbst se raduje nad gólem v síti pražských Bohemians.

Noviny v Československu zaznamenaly jen strohý výsledek, podrobnosti chyběly. Zájezd absolvoval a do ligy vstoupil škodovácký kádr ve složení František Čaloun, Jiří Hop, Miloš Vacín, Bohumil Mudra, Jozef Bakič, Jaromír Svidenský, Miroslav Štrunc, František Plass, Jiří Matyáš, Karel Steinigel, Jaromír Mysliveček, Zdeněk Michálek, Karel Süss, Zdeněk Böhm, Miloš Herbst, Václav Kamír, František Sudík, Jaromír Pokorný. Sekretářem byl bývalý hráč Václav Svoboda.

V úvodním prvoligovém vystoupení hrála Škoda doma s Ostravou 1:1 a zahájila tak sezonu, po které sice opět sestoupila, ale vytvořila dosud nepřekonaný rekord v počtu diváků na vlastních domácích utkáních. Celkem 13 zápasů ve Štruncových sadech vidělo 263 000 diváků, což je průměr 20 230 fanoušků na jedno domácí utkání!

Standart Lutych byl prvním belgickým soupeřem plzeňského celku, teď je před námi odveta s Lokerenem. A snad bude stejně úspěšná, jako utkání v roce 1967 s Lutychem.