Plzeň - Až v pátém ligové startu v dresu Viktorie Plzeň se dočkal prvního gólu záložník Daniel Kolář. Čtyři minuty po přestávce sobotního ligového duelu proti Mladé Boleslavi si...

Plzeň - Až v pátém ligové startu v dresu Viktorie Plzeň se dočkal prvního gólu záložník Daniel Kolář. Čtyři minuty po přestávce sobotního ligového duelu proti Mladé Boleslavi si vyskočil na přesný centr Milana Petržely z rohového kopu a hlavou poslal míč do sítě.
 
 
Kolář, který přišel do Plzně uprostřed podzimu v poslední den přestupního termínu ze Sparty, už měl v barvách Viktorie na kontě dvě pohárové trefy v osmifinálovém utkání proti třetiligové Hlavici. V lize však spaloval jednu šanci za druhou, většinou po sólových nájezdech.

V sobotu se dvaadvacetiletý ofenzivní středopolař konečně dočkal. Gól ale nevstřelil nohou, jak by se dalo čekat. „No jo, je to trochu paradox, ale když to nejde nohou, musí to jít hlavou,“ konstatoval střelec druhého pojišťovacího gólu Viktorie.

Však si ho také spoluhráč Pavel Horváth dobíral. „Naše strategie byla jasná. Před branku jsme poslali ´vyhlášené´ hlavičkáře jako je Honza Rezek nebo Dan Kolář. Od nich by gól hlavou nikdo nečekal a soupeře jsme tak překvapili. Danovi se pak stačilo podívat do světel a bylo to,“ smál se vtipálek Horváth. „Ba ne, teď vážně, moc jsem si ten gól užíval,“ dodal kapitán Viktorie. Koláč neváhal a pohotově odpověděl: „Neboj, vždyť já taky.“

Levonohý záložník Viktorie patřil v zápasu k nejnebezpečnějším hráčům Viktorie. Chybělo málo, a mohl si připsat i druhý gól. A ne ledajaký. To když mu Rezek přihrál míč, Kolář si ho v plném běhu zpracoval na prsou a bombou pálil jen těsně nad branku gólmana Millera. „Byla to paráda, škoda, že to nevyšlo,“ zalitoval Kolář.Kolář, který přišel do Plzně uprostřed podzimu v poslední den přestupního termínu ze Sparty, už měl v barvách Viktorie na kontě dvě pohárové trefy v osmifinálovém utkání proti třetiligové Hlavici. V lize však spaloval jednu šanci za druhou, většinou po sólových nájezdech.

V sobotu se dvaadvacetiletý ofenzivní středopolař konečně dočkal. Gól ale nevstřelil nohou, jak by se dalo čekat. „No jo, je to trochu paradox, ale když to nejde nohou, musí to jít hlavou,“ konstatoval střelec druhého pojišťovacího gólu Viktorie.

Však si ho také spoluhráč Pavel Horváth dobíral. „Naše strategie byla jasná. Před branku jsme poslali ´vyhlášené´ hlavičkáře jako je Honza Rezek nebo Dan Kolář. Od nich by gól hlavou nikdo nečekal a soupeře jsme tak překvapili. Danovi se pak stačilo podívat do světel a bylo to,“ smál se vtipálek Horváth. „Ba ne, teď vážně, moc jsem si ten gól užíval,“ dodal kapitán Viktorie. Koláč neváhal a pohotově odpověděl: „Neboj, vždyť já taky.“

Levonohý záložník Viktorie patřil v zápasu k nejnebezpečnějším hráčům Viktorie. Chybělo málo, a mohl si připsat i druhý gól. A ne ledajaký. To když mu Rezek přihrál míč, Kolář si ho v plném běhu zpracoval na prsou a bombou pálil jen těsně nad branku gólmana Millera. „Byla to paráda, škoda, že to nevyšlo,“ zalitoval Kolář.