Pamětníci se na něj chodili dívat u v dobách, kdy hrál jako dorostenec za dospělé v plzeňském ČSAD. Labuníci chodili na Slovany hlavně kvůli němu. Upoutával pozornost svým atletickým zjevem a nevídaným fotbalovým talentem. Míč mu nepůsobil vůbec ádné potíe, hrál si s ním, jako by ho dostal u do kolébky. Prostě talent se vím vudy. Jeden z nejlepích fotbalistů Československa edesátých a sedmdesátých let se 18. dubna doívá pětasedmdesáti let.
Zástupci klubu popřejí Frantiku Plassovi před nadcházejícím domácím utkáním s Duklou Praha, na které jsou vstupenky stále v prodeji. Přijďte popřát potleskem jedné z největích klubových legend i vy!
S fotbalem chtěl jako áček začít na Petříně, ale kamarádi ho přetáhli do blízkého ČSAD, dnes SK Smíchov. Odtud se dostal poprvé do československé reprezentace na dorostenecký turnaj UEFA v Rumunsku, co bylo neoficiální mistrovství Evropy a nai chlapci v roce 1962 překvapili, přivezli bronzové medaile. V ČSAD ho také potkala první velká smůla, kdy mu v téme roce na podzim zlomili v Mariánských Lázních nohu a přila první nucená přestávka.
V lednu 1963 přestoupil v devatenácti letech do prvoligového Spartaku, okamitě zapadl do základní sestavy, ale hned ve druhém jarním utkání s Preovem v březnu utrpěl zlomeninu nohy podruhé. Doktoři mu prorokovali konec s vrcholovým fotbalem, jiní by s takovými zraněními moná opravdu končili, Frantiek Plass nikoliv. Spartak sestoupil, zcela jistě i proto, e hrál bez zraněného Plasse. On sám v létě 1963 narukoval do Slaného, místní Dukla právě postoupila do druhé ligy a borec takových kvalit se jí náramně hodil.
Tady oblékala zelené sukno řada později známých fotbalistů, mezi nimi i ten který potom nahradil Frantika Plasse v národním mustvu Václav Migas. Oba spolu hráli v záloze, velmi dobře si rozuměli a vytvořili nejlepí druholigovou středovou řadu. Leč přila dalí Plassova smůla, v prosinci 1964 zněl lékařský nález: infekční loutenka. Následoval předčasný odchod z vojny, tvrdá dieta a opět herní přestávka. Nucenou pauzu si postupně krátil a u na jaře 1965 nastupoval na část druholigových duelů plzeňského týmu. Rychle začal nad ostatními opět vynikat, dominoval doma i na cizích hřitích, a kdy kodovka postoupila v roce 1967 opět do první ligy, byl její výraznou oporou. Rychle se vypracoval mezi nejlepí fotbalisty poválečného Československa.
K jeho vynikajícím herním vlastnostem patřila univerzálnost, schopnost zahrát na jakémkoliv místě, měl vynikající předvídavost, přesnou přihrávku, výborně hrál hlavou a uměl přesně vystřelit. Za kadého stavu bojoval ze vech sil a dovedl strhnout i své spoluhráče. Vystřídal místo stopera, středního útočníka, záloníka, ale nejplatnějím byl zřejmě na postu volného hráče libera. Tam mohl plně uplatnit vlastní přebohaté přednosti.
Na jaře 1968 ho trenér Jozef Marko poprvé povolal do národního mustva. Československo porazilo v Bratislavě 3:0 Jugoslávii a 3:2 Brazílii, v obou utkáních zahrál Plass vynikající hru a nároční bratislavtí diváci ho pasovali za nástupce svého miláčka Jána Popluhára v obraně národního mustva. Za áčko Československa sehrál 11 oficiálních mezistátních zápasů, oblékal reprezentační dres dorostenců, juniorů i olympioniků. Mnoho fanouků si často kladlo otázku, proč těch reprezentačních startů nebylo víc?
Nemá smysl teď vzpomínat, e o Frantika Plasse měly v té době zájem Sparta, Slavia i bratislavský Slovan, tři nejpopulárnějí kluby v republice, zájem byl i v zahraničí, ale on zůstal doma v Plzni. A odtud to do reprezentace bylo vdycky dál ne z hlavního města. Nemá cenu teď vzpomínat, proč v devětaedesátém roce trenér Marko vinil Plasse z inkasovaných gólů v kvalifikačním utkání o MS 1970 v Mexiku s Maďarskem, kdy celá republika viděla, jak celé mustvo bezhlavě útočilo a jen jediný Plass zůstával vzadu, sám vak na rychlé maďarské útočníky nestačil. Do Mexika nejel, stejně jako před tím v osmaedesátém na olympiádu, nebo u byla rozehrána zmíněná kvalifikace na MS.
Za vechny to vyjádřil populární trenér a uznávaný odborník Rudolf Vytlačil, který po MS 1974 v NSR v Gólu napsal: Kdekdo teď tleskal Beckenbauerovi, také já ho povauji za geniálního fotbalistu, ale neběhá v Plzni zrovna takový Beckenbauer Franta Plass a neodepsali jsme ho jednou provdy za jedno nezdařené utkání s Maďary, které nakonec nezkazil on sám? Teď u je na Plasse pozdě, ale určitě to není jeho vina! To řekl o Plassovi trenér, kterého uznával celý svět. Před tím ve dvaasedmdesátém roce se plzeňský kapitán do národního mustva vrátil, ale jen na dva zápasy. Víc jeho slueb reprezentační stavitelé nepotřebovali.
Fotbal byl jeho ivotem, s Plzní proíval vzestupy a pády, dominoval v památném duelu s Bayernem Mnichov. V roce 1976 odeel ze kodovky z funkce asistenta trenéra Tomáe Pospíchala do RH Cheb. Zde nejdřív hrál a potom začal trénovat. Nejdřív s Karlem Kolským, následně působil v roli hrajícího kouče, aby poté vytvořil trenérskou dvojici s dalím Plzeňanem Jiřím Lopatou. Podařil se jim husarský kousek, dostali RH Cheb poprvé v historii do první ligy.
U v roli hlavního trenéra málem postoupil se svou kodovkou do první ligy, trénoval Chomutov, Blany, praskou Duklu, Ústí nad Labem, znovu Cheb, Karlovy Vary, Tachov a dalí kluby. Byl vynikajícím hráčem, kvalitním trenérem v řadě klubů, nejvýraznějí hráčskou stopu vak zanechal v historii plzeňského fotbalu. Za vechny spoluhráče, svěřence, fanouky přejeme vechno nejlepí!
Profil Frantika Plasse
Narozen:
18. dubna 1944 v Plzni
Hráč
- ČSAD Plzeň (19541962)
- Spartak Plzeň (1963)
- Dukla Slaný (19631964)
- Spartak, koda Plzeň (19651976)
- RH Cheb (19761977)
V 1. lize 163 startů a 16 vstřelených gólů
Reprezentant
- za dorost Československa: 7 oficiálních startů (1962)
- za juniory Československa: 4 oficiální starty (19641967)
- za olympioniky Československa: 4 oficiální starty (19671968)
- za A mustvo Československa: 11 oficiálních startů (19681972)
Ocenění
Umístění v oficiální anketě odborníků v časopisu Stadión o nejlepího fotbalistu Československa:
- 1966: 23. místo
- 1967: 14. místo
- 1968: 4. místo
- 1970: 17. místo
- 1971: 29. místo
- 1972: 9. místo
- 1973: 19. místo
- 1974: 31. místo
Nejlepí fotbalista Československa v anketě internacionálů deníku Mladá fronta o nejlepího fotbalistu, atleta a plavce roku (1968)
Cena fair play (1968)
Bronzová medaile z dorosteneckého turnaje UEFA (mistrovství Evropy 1962)
Vítěz Českého a finalista Československého poháru (19701971)
Účastník Středoevropského poháru (19701971)
Účastník Poháru vítězů pohárů (19711972)
Člen jedenáctky století Viktorie Plzeň a za Pavlem Horváthem druhý nejlepí Viktorián století (anketa fanouků Viktorie v roce 2011)
Trenér
- RH Cheb asistent (19761981)
- koda Plzeň (19811984)
- VT Chomutov (19851987)
- JZD Blany (19881992)
- Dukla Praha (1992)
- Ústí nad Labem (19931994)
- Slavia Karlovy Vary (19941995)
- Union Cheb (19951996)
- SK Rakovník (19961997)
- FK Tachov (19971998)
- Sportovní a podnikatelská střední kola v Plzni, éftrenér mládee (19981999)
- FK Nepomuk (2000)
- Viktoria Plzeň asistent (20002001)
- Sokol Měčín (20062007)
Funkcionář
- koda Plzeň sekretář (19871988)
- Chmel Blany vyhledávač talentů a pomocník trenérů (s přestávkami 19882007)
Národní mustvo Československa na mezinárodním turnaji v Karlových Varech v létě 1968. Stojící zleva Alexander Horváth, Frantiek Plass, Juraj Szikora, Vladimír Hagara, Ladislav Kuna, Jozef Adamec, sedící zleva Ján Pivarník, Frantiek Veselý, Jaroslav Pollák, Alexander Vencel, Duan Kabát. /archiv Pavla Hochmana/