Plzeòská Viktoria mìla ve své bohaté historii celou øadu vynikajících brankáøù, František Èaloun byl ale jenom jeden. Narodil se 12. kvìtna 1938, s fotbalem zaèínal v Tatranu Sušice, kde vydržel až do nástupu na vojnu, kterou absolvoval v tachovské Dukle. Už tam na sebe upozoròoval velkým brankáøským umem. Vynikal mrštností, elegancí, efektními zákroky a skvìlou brankáøskou technikou. Pokud stál mezi tøemi tyèemi, tak tìžko dostával góly. Na brankové èáøe byl totiž vynikající.

Proto si ho v roce 1959 vyhlédl tehdejší druholigový Spartak Plzeò, který usiloval o postup do nejvyšší soutìže. Nová posila musela nejdøív o místo v sestavì zabojovat s výborným Janem Benediktem, ale už v dalším druholigovém roèníku stál František Èaloun v brance jako jednièka. Mìl také v roce 1961 velký podíl na postupu Spartaku do první ligy, kam se plzeòský klub vrátil po devíti dlouhých letech. Byl oporou, dokázal vychytat skvìlé støelce, daøilo se mu hlavnì na Slovensku, v Bratislavì chytil tøeba penaltu Jiøímu Tichému z RH nebo Jánu Popluhárovi ze Slovanu.

Spartak ale po dvou sezónách z první ligy sestoupil a plzeòský brankáø byl oporou i ve druhé lize. Když se v roce 1967 už Škoda Plzeò mezi èeskoslovenskou fotbalovou elitu vrátila, nestál v brance nikdo jiný než František Èaloun. Opìt vychytal pro svùj klub øadu utkání, patøil k trvalým oporám týmu s okøídleným šípem na prsou. Pøesto Škodovka po roce opìt spadla. Svého èasu o nìm uvažovali i stavitelé reprezentaèního mužstva. V té dobì však u nás bylo hodnì výborných brankáøù. Jen namátkou: Viliam Schrojf, Pavel Kouba, František Schmucker, Anton Švajlen a tøeba i pozdìji plzeòský František Hlavatý, který ho nìkdy v brance vystøídal.

Fanoušci mìli Františka Èalouna hodnì rádi, do hry totiž vkládal i povìstné komické kousky, které naopak vadily trenérùm. Pøestože mìl problémy se svým zlobivým ramenním kloubem, chytal v plzeòském dresu devìt let. Tøi prvoligové sezóny a šest druholigových. Jeho slabší chvilky na brankové èáøe by se daly snadno spoèítat, bylo jich hodnì málo, tìch výborných, kdy spoluhráèe podržel, však bylo nespoèítanì. A to mìl proti sobì takové ostrostøelce, jakým byl tøeba Rudolf Kuèera z Dukly, Václav Mašek ze Sparty, Adolf Scherer s RH Bratislava, Miroslav Wiecek z Baníku Ostrava nebo Laco Pavloviè z Prešova. Navíc se tehdy hrál útoèný fotbal, hodnì se støílelo z každé pozice, až na výjimky se pøíliš nebetonovalo, a o to mìli gólmani tìžší život.

Výborný fotbalista, znamenitý sportovec a také pozitivnì ladìný èlovìk František Èaloun se v sobotu 12. kvìtna dožívá 80 let. Aè na nì vùbec nevypadá, je tomu tak. Nakonec to mohou posudit pravidelní návštìvníci na utkáních Viktorie, kde nechybí ani dnešní jubilant, raduje se z úspìchù svého klubu, a kde také bude pøijímat gratulace. Blahopøejeme i my.