Puma banner vlevoNabídni své místo
FCVP Jablonec sky
Opora Škodovky ze šedesátých a sedmdesátých let Václav Kamír slaví sedmdesátku
08.04.2013
Pavel Hochman
Novinky

Opora Škodovky ze šedesátých a sedmdesátých let Václav Kamír slaví sedmdesátku

Je to už hrozně dávno, kdy ho fandové viděli poprvé v dresu Škody Plzeň. Psal se rok 1966 a Václav Kamír přišel před jarem z pražské Slavie pomoci vybojovat první ligu, hned vstřelil v několika zápasech čtyři druholigové góly, ale postoupit mezi elitu se plzeňskému týmu ten rok ještě nepodařilo.

Je to už hrozně dávno, kdy ho fandové viděli poprvé v dresu Škody Plzeň. Psal se rok 1966 a Václav Kamír přišel před jarem z pražské Slavie pomoci vybojovat první ligu, hned vstřelil v několika zápasech čtyři druholigové góly, ale postoupit mezi elitu se plzeňskému týmu ten rok ještě nepodařilo.

 

Ale následující sezona 1966 - 1967 už byla úspěšná, pod vedením trenéra Vlastimila Chobota se Škodovce dařilo doma i venku a první liga zamířila opět po čtyřech letech do Štruncových sadů. Sestava Fr. Čaloun - Vacín, Plass, Mudra - Steinigel, M. Štrunc - Mysliveček, Kamír, Herbst, Pokorný, Sudík byla hodně ofenzivní a střílela pěkné góly. V šestadvaceti druholigových utkáních jich nasázela do sítí soků 52 a soutěž vyhrála s pětibodovým náskokem.

 

Václav Kamír se narodil 9. dubna 1943, je odchovancem Tatry Smíchov, do velkého fotbalu vstoupil v pražské Slavii, tehdy vlastně Dynamu, za sešívané hrál nejvyšší soutěž už v sezoně 1962 - 1963, vojnu prožil v táborské Dukle, aby se po dvou letech vrátil do Slávie. Po přestupu do Plzně se okamžitě stal jedním z členů mozkového centra týmu. Mohl hrát na postu záložníka nebo útočníka, většinou nastupoval v roli pravé spojky, byl obratný, technicky velice dobře vybavený a v poli odváděl neocenitelné služby. Vždyť jeho nesporného talentu si před tím všimli i trenéři reprezentačního dorostu, kteří ho ještě před vojnou několikrát nominovali do výběru Československa.

 

Dokázal tvořit i hru plzeňského prvoligového nováčka. Pamětníci si vzpomenou, jak na konci srpna 1967 přijela do Štruncových sadů pražská Sparta, byla to událost pro celý kraj, v hledišti se tísnilo přes 30 000 diváků a oba celky předváděly výborný fotbal. Dramatický moment jehož hlavním aktérem byl současný oslavenec se odehrál za bezbrankového stavu pět mint před koncem. Plzeňští založili útok, technický borec v záloze Míra Štrunc vypracoval pěknou akci, Vašek Kamír si pohotově naběhl, připravil si míč a dva metry před velkým vápnem vypálil. Hradba těl bránila brankářskému obru Krameriovi ve výhledu, byl bezmocný, ale prudká střela se odrazila od břevna do pole. Potřetí v tomto nakonec bezbrankovém utkání. Tak jako měl Škodovka smůlu v tomto utkání, provázela ji i celou sezonu. Přestože na její domácí duely chodilo v průměru dnes neuvěřitelných 20 230 diváků, nakonec sestoupila a opět sváděla jen druholigové boje.

 

Snahou všech v Plzni bylo samozřejmě vrátit se mezi elitu okamžitě, ale nebylo to vůbec jednoduché. V druholigovém ročníku 1968 - 1969 skončila Škoda až na pátém místě a do prvoligové společnosti se probojovala teprve o rok později v roce 1970, kdy se už hrála celostátní druhá liga. Vydřít první místo z takové společnosti, kde byly třeba Třinec, Bánská Bystrica, Nitra, Brno, Vítkovice, Jablonec, Bardějov nebo Michalovce, to už muselo mužstvo předvádět velmi kvalitní výkony. A Škodovka v sestavě s Václvam Kamírem je předváděla. Třeba na jaře 1970 doma s Bardějovem. Hra na jednu branku, ale stále se nedařilo vstřelit gól. Až se odhodlal ke střele Kamír a rozhodl o výhře 1:0. V jednom z klíčových duelů s Nitrou, který se hrál před návštěvou 10 000 diváků na škváře v Luční ulici (ve Štruncových sadech byla velice špatná tráva) Plzeň smetla Nitru 2:0 po gólech Kamíra a Hoffmanna, kterému přihrával Kamír. Týdeník Gól o utkání napsal: "Útok Plzně ve složení Sudík, Kamír, Bican, Ziegler těžil z vynikající Kamírovy práce."

Prvoligová sezona 1970 - 1971 nebyla opět žádnou procházkou růžovým sadem. Právě naopak a Škodovka tradičně po roce spadla do druhé ligy. Možná i proto, že Kamír toho na podzim pro zranění příliš nenahrál, jeho myšlenky ofenzívě chyběly a Šodovka ztrácela body. Za moc nestálo ani jaro a pád byl neodvratný, ale plzeňské mužstvo alespoň vyhrálo Český pohár. V září 1971 si to Škodovka dvakrát rozdala v Poháru vítězů pohárů se slavným Bayernem Mnichov a Václav Kamír byl dvakrát u toho. Svým technickým pojetím se mezi německými hvězdami vůbec neztratil. Doma odehrál celých devadesát minut, v Mnichově nastoupil v průběhu druhého poločasu.

 

V sezoně 1971 - 1972 byly boje Škodovky v celostátní druhé lize opět úspěšné. Samozřejmě se na nich podílel i Václav Kamír. Na jaře, když šlo do tuhého, nastoupila doma Plzeň proti Bardějovu s Kamírem v útoku, vyhrála hladce 4:0 a třetí gól vstřelil Kamír střelou z pětadvaceti metrů. Útok Kamír - Michálek - Gomola byl to jaro velkou hrozbou pro všechny soupeře. A do Štruncových sadů se chodilo od srpna 1972 opět na první ligu. Tentokrát osm dlouhých let. Domácí premiéru obstarala před dvaadvaceti tisíci diváků pražská Slavia. Po půlhodině hry utekl Gomola po pravé straně, předložil míč po zemi do velkého čtverce a nabíhající Kamír placírkou překonal brankáře Stárka. Nakonec hostující Klimeš vyrovnal na konečných 1:1, ale plzeňská sestava J. Čaloun - Sudík, Plass, Kořínek, Pleško - Süss (70. Michálek), Kamír, Bican - Kříbala, Uličný, Gomola předvedla velmi pěkný fotbal. Záloha ve složení Süss - Kamír - Bican byla citlivě trenérem Jiřím Rubášem poskládaná a pozlobila v nejvyšší soutěži hodně mužstev.

 

Hodně nervů měli fanoušci ve Štruncových sadech na jaře 1973 v duelu Škodovky s bratislavským Slovanem. Záchrana ještě nebyla zdaleka jistá, plzeňské mužstvo překvapivě Slovan herně přehrávalo, ale zahazovalo jednu šanci za druhou. Až v závěru Ivan Bican vstřelil Vencelovi dva góly a Plzeň vyhrála 2:0. Deník Sport druhý den mimo jiné napsal: "Domácí táhl k výhře ve středu záložní řady velmi dobře hrající Kamír." I on měl velký podíl na tom, že se Škodovka zachránila. V úvodu další sezony 1973 - 1974 se v sestavě už ale neobjevoval. V té době mu bylo rovných třicet let, pro fotbalistu ideální věk, přišli však mladíci z vojny Milan Forman, Miroslav Presl a dostávali přednost. V zimní přestávce hodně překvapivě Václav Kamír pověsil kopačky na hřebík. Divil se tomu i týdeník Gól, který 28. února 1974 napsal: "Do Škody Plzeň v zimě nikdo nepřišel, ale aktivní činnosti zanechal Kamír. V 31 letech!"

V Plzni prožil Václav Kamír sedm let fotbalové kariéry, což není málo. Kolik hráčů za tu dobu vyměnilo několik klubů, i v té době byli borci, kteří často střídali klubovou příslušnost. On zůstával věrný dresu se škodováckým znakem na prsou a trvale patřil mezi opory. Tím se významně zapsal do více než stoleté historie Viktorie Plzeň. Když v našem klubu skončil, přestěhoval se do Mníšku pod Brdy a dnes žije v Praze. Tam také poletí 9. dubna gratulace spoluhráčů i fanoušků k jeho sedmdesátinám.

 
© FC VIKTORIA Plzeň & eSports.cz, s.r.o. & Beneš & Michl
facebook |  twitter |  Google+ |  YouTube |  RSS kanál