Puma banner vlevoNabídni své místo
FCVP Jablonec sky
Sedmdesátiny slaví Zdeněk Pleško, přezdívaný ”Dědek”
16.09.2014
FCVP
Novinky

Sedmdesátiny slaví Zdeněk Pleško, přezdívaný "Dědek"

Zařadí se k dalším dvěma fotbalistům bývalé Škody Plzeň, kteří v letošním roce dosáhli na sedmdesát let svého života. Po Františku Plassovi a Františku Sudíkovi oslaví ve středu 17. září sedmdesátiny Zdeněk Pleško. Patřil k oporám Škodovky v první i ve druhé lize. Nastupoval na postu defenzivního záložníka nebo obránce, k jeho přednostem patřila agresivita, tvrdost, důraz v osobních soubojích a dovedl i tvrdě vystřelit. Zahrál si i v nezapomenutelných duelech s Bayernem Mnichov.

Na přezdívku "Dědek" slyší po celou dobu svého působení v Plzni, i dnes v sedmdesáti letech. "Když jsem přišel do Škodovky, prvně mě tak oslovil brankář Josef Čaloun a už mi to zůstalo. Asi jsem na spoluhráče působil nějakým dědkovským dojmem." Narodil se v Kutné Hoře, ale s fotbalem začínal v Ústí nad Labem, kde hrál od žáků až do vojny. Nejdřív ve Slavoji a potom ve druholigové Armaturce. Vojnu prožil v letech 1963 - 1965 v druholigové Dukle Slaný. Hrál třeba s Františkem Plassem, Václavem Migasem a dalšími budoucími prvoligovými hráči. O vojně hovoří dobře. "Byla to pro mě velice dobrá škola, jak životní, tak i fotbalová."

Po vojně následoval přestup do Plzně, ale nebylo to okamžitě. "Asi na měsíc jsem se vrátil do Ústí a v prosinci 1965 jsem potom přestoupil do Škody Plzeň. Největší zásluhu na tom měl Franta Plass, který mě znal z vojny a vedení klubu mi doporučil." Škodovka se v těch letech snažila vrátit mezi elitu, ale když se jí to v roce 1967 podařilo, bylo to jenom na rok a následovalo známé období vzestupů a pádů. Nic příjemného to nebylo ani pro Zdeňka Pleška. "Mě navíc trenér Vlastimil Chobot po postupu do první ligy v roce 1967 přeřadil do béčka a nejvyšší soutěž jsem si zahrál až později za trenéra Jiřího Rubáše, kdy jsem byl stálým členem kádru áčka."

Na začátku sedmdesátých let vzniklo v Plzni velice dobré mužstvo, které sice ještě jednou sestoupilo, ale potom si dvakrát jako druholigové zahrálo s Bayernem Mnichov a po návratu mezi elitu v roce 1972 hrálo první ligu dlouhých osm let. V Plzni v té době věc nevídaná. "Trenér Rubáš tady vytvořil velice dobrý tým, který byl správnou partou jak na hřišti, tak i mimo ně. Dodnes na to rád vzpomínám. Pepík Čaloun, Vašek Kořínek, Franta Brusnický, Karel Süss, Ivan Bican, Franta Sudík, Vašek Kamír, Standa Štrunc a další, to byli nejen kvalitní fotbalisté, ale také výborní kamarádi. Dohromady jsme tvořili perfektní kolektiv. Největší zápasy kariéry jsem sehrál v Poháru vítězů pohárů s mnichovským Bayernem. Byl jsem v základní sestavě na postu levého beka v Plzni i potom v odvetě v Německu a bojoval jsem na trávníku se známými světovými esy. To byly nezapomenutelné zážitky."

Ve Škodovce byl téměř do poloviny sedmdesátých let. Následovalo ČSAD Plzeň a trénování, vychoval pro první ligu i syna Lukáše. "Po podzimu 1974 jsem přestoupil do divizního ČSAD, kde jsem hrál a později začal i trénovat. Měl jsem v rukách jak divizní fotbalisty, tak i mladé hráče. Podařilo se mi vychovat třeba Vláďu Myslíka nebo syna Lukáše. Ten hrál za 1. FC, první ligu za Viktorii, Blšany a Příbram. V současné době kope za třetiligový Králův Dvůr, který je příbramskou farmou."

Zdeněk Pleško patřil k úspěšným fotbalistům v historii Viktorie, sehrál řadu zápasů v první i ve druhé lize, startoval v evropském poháru proti slavnému světovému klubu. V dlouhé řadě gratulantů k životní sedmdesátce stojí spoluhráči, trenéři i fanoušci Viktorie.

Autor: Pavel Hochman  

Fotogalerie

 
 
 
© FC VIKTORIA Plzeň & eSports.cz, s.r.o. & Beneš & Michl
facebook |  twitter |  Google+ |  YouTube |  RSS kanál