První zahraniční soustředění po návratu do Viktorky prožívá v těchto dnech Michael Krmenčík. „Jsem určitě spokojený a užívám si to. Obecně mi kondiční část nevadí. Navíc letos jsme si v zimě odběhali dva týdny a pak už letěli do Turecka. Člověk uleví kolenům a určitě je to příjemnější, než běhat v současných českých mrazech,“ říká po úvodních dnech tureckého pobytu dvaadvacetiletý útočník,

Přestože pro viktoriány také po přesunu do tepla pokračuje kondiční část přípravy, urostlý fotbalista si na tréninkové dávky nestěžuje. „Je stará fotbalová pravda, že ze zimní přípravy čerpá člověk na jaře. Není tu možná takové teplo, které bychom očekávali, na druhou stranu hřiště jsou ve výborém stavu a to je pro nás zásadní. Využíváme samozřejmě také místní regenerace, která je v hotelu na vynikající úrovni. Posilovnu obecně nemiluju, ale k modernímu fotbalu určitě patří. Navíc je to v plzeňském provedení celkem svižná a intenzivní záležitost, kdy člověk nemá čas přemýšlet o to, zda ho to baví.“

Na pokoji bydlí s Tomášem Kučerou a přemýšlivý záložník je pro něj ideálním parákem. „Vyhovujeme si. Máme společné zájmy, pořád jen spíme,“ směje se střelec pěti podzimních ligových branek a dodává: „Nemáme ani videohry, spíše jsme v kontaktu s rodinami přes telefon a někdy mrkneme na televizi.“ 

Do Viktorky naskočil zpět v zimní přestávce a srdnatě bojuje o svoji příležitost. „O šanci se budu chtít poprat, ačkoliv to nebude to nic jednoduchého. Míšovi Ďurišovi to teď střílí, což mu strašně přeju. Všichni máme stejný cíl a tím je titul pro Viktorku. Pokud k tomu budu moct přispět i nějakým gólem, budu moc rád,“ zasní se západočeský odchovanec a na adresu červeno-modrého klubu dodává: „Během celé kariéry jsem říkal, že Viktorka je pro mě srdcový klub. Jsem rád, že jsem zpátky v Plzni. Doufám, že trošku vyspělejší fotbalově i mentálně. Šanci určitě dostanu a bude na mě, jak s ní naložím.“ 

V boji o zápasové minuty by mu mohla pomoct také klidná povaha. „Trémou ani nervozitou moc netrpím. Kdekoliv jsem byl, měl jsem to v tomto ohledu stejné. Nechci říct, že jsem suverén, ale kolena se mi neklepou. Věřím, že ve stejném rozpoložení budu také před vyprodanou Doosan Arenou.“ S Duklou Michael bojoval především o klidný střed tabulky, v Plzni ho čeká boj o titul. „Samozřejmě je pro každého hráče příjemné hrát o nejvyšší příčky. Případná obhajoba titulu by byla pro Viktorku premiérová. Já mám sice oficiálně připsán jeden titul, ale na něm jsem se podílel asi třinácti minutami. Věřím, že teď jich bude více. Jako odchovanec mám motivaci ještě vyšší.“ 

Na soustředění se zatím může soustředit jen na fotbal, tradiční nováčkovské nošení míčů či kopaček jej zatím míjí. „Čekal jsem, že to bude horší. Z mladých to ale odnášejí především Honza Suchan, Aleš Matějů nebo Matěj Končal, takže jsem zatím bez úkolů. Ale samozřejmě počítám s tím, že to ještě přijde. K dobré partě to patří,“ směje se na závěr Michael Krmenčík.