Prošel oběma pražskými S, dva roky působil na Kypru, kde se setkal v jednom celku s bývalým viktoriánem Honzou Rezkem. S ním společně sledoval zápasy plzeňské Viktorie v pohárové Evropě. Tou dobou však ještě gólman Matúš Kozáčik nemohl tušit, že za několik měsíců bude hájit její čest a slávu a probojuje se s ní až do osmifinále Evropské ligy.

Prošel oběma pražskými S, dva roky působil na Kypru, kde se setkal v jednom celku s bývalým viktoriánem Honzou Rezkem. S ním společně sledoval zápasy plzeňské Viktorie v pohárové Evropě. Tou dobou však ještě gólman Matúš Kozáčik nemohl tušit, že za několik měsíců bude hájit její čest a slávu a probojuje se s ní až do osmifinále Evropské ligy.

Fotbalové začátky pod otcovým dohledem a po boku bratra

První fotbalové krůčky udělal Matúš po boku bratra a také pod dohledem otce. „Taťka nás k fotbalu vedl. Ján, můj starší bratr, se k němu dostal dříve, hrál tenkrát ještě klasického stopera. Za Dolný Kubín jsem poté začal nastupovat i já,“ vzpomíná na své začátky. Ani současná plzeňská jednička, jak to u gólmanů bývá, nenašla okamžitě svůj post na hřišti mezi třemi tyčemi. „Abych pravdu řekl, ani přesně nevím, kdy se to zlomilo. Když jsem začínal v žáčcích, moc se neřešilo, kde hrajete. Nebylo to nijak směřované k tomu, že budu gólman. Na jednom žákovském turnaji se tenkrát něco přihodilo, já jsem si to šel zkusit a od té doby jsem v brance,“ tvrdí. „Byla to vlastně taková náhoda,“ dodává vzápětí. Dolný Kubín, město ležící kousek od Žiliny s necelými dvaceti tisíci obyvateli, postupně začal být oběma bratrům malý. „Ján se dostal do Žiliny, ale prodělal dvě operace kolena. Poté s fotbalem skončil a nepokoušel to dále,“ prozrazuje. To Matúšovi se ozval, když končil základní školní docházku, fotbalový klub z Košic. V jeho životě tak nastalo několik změn najednou.

Z Dolného Kubína do Košic, z žáků do dorostu, ze základní školy na gymnázium

„Když jsem se dostal do Košic, akorát jsem vycházel základní školu a šel jsem z osmé třídy na střední. Přemýšleli jsme se, kam půjdu dále do školy. Nakonec padla volba na Gymnázium v Košicích, kde se hrál také skvělý fotbal. Když jsem tam přestupoval, zrovna Košice hrály jako první slovenský klub Champions League. Byl tam výborný mančaft i zázemí,“ pochvaluje si ještě dnes. Novým domovem se Matúšovi stala středoškolská kolej. „Tam jsem byl skoro celý týden. Vycházelo to pak většinou tak, že jsem domů jezdil každý druhý víkend. Bylo to tam moc dobré. Poznal jsem skvělé lidi, se kterými jsem občas v kontaktu dodnes. Vlastně jsem se s těmi samými lidmi potkával ve škole i na hřišti, protože jsme byli fotbalová třída. Pokud se vidíte dennodenně čtyři roky, tak se logicky nějaké vztahy navážou,“ vzpomíná na své začátky v Košicích. „Několik mých tehdejších spoluhráčů se dokonce ukázalo v první a druhé lize v Česku. Nemyslím si ale, že by někdo z nich šel někam dále do zahraničí,“ přemýšlí nad osudy svých kamarádů z dorosteneckého týmu Košic. Z působení v košických mládežnických celcích vzpomíná na dvojici trenérů, která ho tehdy vedla. „Lidé v Česku budou znát Jaroslava Olenára, který během své aktivní kariéry chvíli působil i ve Spartě. Výborným trenérem byl také pan Polomský,“ chválí je. Talentovanému gólmanovi se nedařilo pouze na zeleném pažitu. Byl úspěšný také v povinnostech školních. „Výsledky ve škole jsem měl dobré, s tím jsem neměl nikdy problém. Nakonec jsem ale poslední půlrok středoškolského studia dokončoval dálkově, protože jsem tou dobou už působil ve Slavii, kam jsem těsně před pololetím přestoupil. Jednou za měsíc jsem tak jezdil vlakem z Prahy do Košic dělat různé zkoušky. To se mi povedlo a nakonec jsem také úspěšně odmaturoval,“ líčí své poslední měsíce na košickém gymnáziu. Po bezproblémových středoškolských letech tak logicky začal uvažovat o možnosti studovat vysokou školu. „Přemýšlel jsem o Fakultě tělesné výchovy a sportu. Měl jsem tam i podanou přihlášku, ale pak jsem tam ani nedělal zkoušky. Trénoval jsem totiž s dorostem, béčkem a poté i prvním týmem Slavie. S dvoufázovými tréninky by se to nedalo skloubit, takže jsem o tom více nepřemýšlel,“ tvrdí.

Celý fotbalový příběh Matúše Kozáčika můžou všichni fanoušci najít v novém čísle magazínu Viktorián vydanému k utkání s 1. FK Příbram.