Hráči Viktorie Plzeň v pondělí večer přehráli Příbram a po zásluze zvítězili 2:0. Pro plzeňské hráče i publikum se jednalo o emotivní utkání, které uvádělo i zakončovalo rozloučení s trenérem Pavlem Vrbou. Pro rodáka z Přerova to bylo 157. ligové utkání v řadě na lavičce Viktorie, čím stanovil rekord Gambrinus ligy.
Hráči Viktorie Plzeň v pondělí večer přehráli Příbram a po zásluze zvítězili 2:0. Pro plzeňské hráče i publikum se jednalo o emotivní utkání, které uvádělo i zakončovalo rozloučení s trenérem Pavlem Vrbou. Pro rodáka z Přerova to bylo 157. ligové utkání v řadě na lavičce Viktorie, čím stanovil rekord Gambrinus ligy.
Před zápasem obdrel plzeňský kouč dres s číslem 232, co je počet vech soutěních zápasů, které s Viktorií absolvoval. Po utkání trenér obeel vítězné kolečko a vem poděkoval. Nejsem z kamene, začátek i závěr zápasu mě dojal. V těchto fázích jsem moná ani nemyslel na fotbal, ale spí na to, co jsem tu proil. Jsem rád, e se se mnou přilo rozloučit devět a půl tisíce diváků, říká Pavel Vrba. Jsem rád, e se za pět a čtvrt roku v Plzni změnilo vlastně vechno. Kvalita kádru, postavení Plzně, stadion, stabilizace kádru, dnes patříme ke klubům, které jsou ekonomicky zdravé. To vechno se nám podařilo za pět let a já jsem rád, e jsem toho byl součástí, doplňuje Vrba, který si splnil větinu svých fotbalových přání. Na jedno je ovem i on krátký. Já bych si přál, aby v Plzni zůstávali Jiráčkové, Daridové, Pilařové a dalí hráči, kteří zde odvedli spoustu dobré práce. Kdyby ná kádr zůstal pohromadě delí dobu, tak by to moná bylo jetě zajímavějí. Těko ale můeme konkurovat týmům z Bundesligy, co je koda. To je jedna věc, která se mi změnit nepodařila, ale myslím si, e v dohledné době se to ádnému českému klubu změnit nepodaří, přemýlí nahlas trojnásobný trenér roku, který s Viktorií zail spoustu astných okamiků. Nemůu jmenovat jeden konkrétní zápas. V Plzni jsem byl víceméně pořád astný, take pokud bych začal vyprávět, byli bychom tu asi jetě dvě hodiny. Pokud mám něco zmínit, tak to jsou asi ty zlomové zápasy, kdy uhrajete první titul, finále českého poháru, první oukávání v Champions League, Barcelona, AC Milán, Schalke. Dalí rok Atlético, postup přes Neapol, druhý titul. Skončím letoní sezónou, kdy jsme se znovu dostali do základní skupiny Champions League a sehráli zápasy s Bayernem nebo Manchesterem City. I v lize byly zápasy, kdy se nám podařilo uhrát výsledky, které nás posunuly směrem k Evropě a titulům. Ty jsou pro mne také nezapomenutelné, vypočítává rodák z Přerova.
Po skončení utkání se Doosan Arenou jetě dlouho neslo jméno trenéra Vrby. Nevěděl jsem, jak se fanouci zachovají. Někteří lidé můj krok odsuzovali a já jsem rád, e mě nakonec podpořili. Pro přítí rok jsou schválené stři stadiony, na kterých se budou hrát reprezentační utkání, mezi kterými je i Plzeň. Kdy sem přijedeme s národním mustvem, tak věřím, e nás budou podporovat stejně, jako tomu bylo například dnes. Budu se sem moc rád vracet, a pokud to aspoň trochu půjde, tak zde budu rád hrát důleitá utkání, věří stále jetě plzeňský kouč. Chci vyzkouet něco nového a pro mě osobně je to výzva, kterou ve fotbale my chlapi bohuel občas potřebujeme. Dlouho jsem přemýlel, jestli do toho jít. V Plzni se cítím skvěle a doslova jako doma. Plzeň mi dala opravdu moc a já jsem za to moc vděčný. Věřím, e tu jetě spoustu času strávím, říká kouč, který se od Nového roku ujme vlády nad reprezentačním mustvem.
Řeč přila i na počátky Pavla Vrby na západě Čech. Vzpomínám si na ty námluvy. Potkali jsme se v Olomouci a pana ádka jsem neznal vůbec, u pana Myslivečka jsem věděl, e dříve hrál ligu. Tehdy jsem vůbec nevěděl, kdo na schůzku přijde, take kdyby mě oslovili nějací borci z jiného klubu, tak bych to moná podepsal někam jinam, směje se. Jsem rád, e se nae cesty střetly a e jsme se poznali mnohem více, ne tomu bylo ten první den. Vzpomínám si na první den, kdy jsem do Plzně přijel. Dokonce je o tom zmínka v kníce Pavla Horvtátha, kdy napsal, co je to za blázna, který říká, e chce hrát evropské poháry. Jetě nám prý řekne, e budeme hrát o titul a já snad půjdu k psychiatrovi, cituje trenér plzeňského kapitána. Jsem rád, e Pavel k tomu psychiatrovi neel a jsem rád, e ve, co jsem si vysnil, se splnilo. Jsem rád, e jsem mohl pracovat s mustvem a s lidmi, které mají obrovské ambice a moc mi na mojí cestě pomohli, vzpomíná na své první dny kouč, který si jako ústřední postavu svého týmu vybral nenahraditelného Pavla Horvátha. Pavel je výjimečný fotbalista, který je bohuel limitován věkem. Je to klíčový hráč, který Plzeň táhne. I kdy jsem mu kolikrát nadával a on ví, e dostal nejvíc pokut z celého mustva. Jsem moc rád, e jsem ho potkal a zail hráče, který je výjimečný a přeji mu, aby takový byl jetě dlouho, vysílá vzkaz plzeňskému kapitánovi Vrba. David Limberský označil trenéra, který právě končí svou misi u Viktorie Plzeň, jako svého fotbalového tátu a neubránil se návalu emocí. David je natěstí také v reprezentaci, take s tím se budu potkávat často. Pokud bude nadále hrát dobře, tak ho rád budu zvát na srazy. Někdo říká, e tomu tak není, ale vdycky máte nějaké oblíbenějí hráče a David mezi ně patří u tím, co jsme vechno proili. Opoutím hráče a lidi v klubu, se kterými se budu nadále rád potkávat a věřím, e i oni se mnou, uzavírá emotivní rozhovor Pavel Vrba.
Video z loučení trenéra Vrby s fotbalovou Plzní si můete prohlédnout na Viktoria TV. Nejen fanouci měli slzy v očích ...