Miroslav Vlasák pøišel do Viktorie pøed rokem a pùl z Ústí nad Labem. Jako hlavní trenér se ujal roèníku 2009, se kterým na podzim obsadil druhé místo celostátní dorostenecké ligy U17. V rozhovoru byla tématem nejen jeho trenérská kariéra, ale také souèasná sezona, aktuální výkonnost týmu èi jeho plány do budoucna.

V létì 2024 jste se pøesunul do Plznì. Kdo pøišel s nabídkou jít trénovat do Viktorie a jak dlouho jste se rozmýšlel?

Oslovil mì Štìpán Havránek. Známe se delší dobu a nabídl mi to už o rok døív. Bylo to v létì po postupech v Ústí. Mnì vždycky lákalo jít do Plznì, ale pøišel s tím na poslední chvíli a nedokázal jsem si pøedstavit, že ze dne na den Ústí opustím. Bylo to v pùlce èervence, sezona už zaèínala a já s díky odmítl. O rok pozdìji jsme se k tomu znovu vrátili a cítil jsem, že je správný moment na zmìnu.

Zaèal jste trénovat kategorii U16, tedy roèník 2009. Jak jste se sžil s týmem?

Myslím si, že dobøe. Pro mì to byl obrovský skok. Podmínky, které tady máme jsou neskuteèné. Nedá se to srovnávat. Lidi se mì ptali, jestli je dobrý krok ze šéftrenéra Ústí nad Labem jít k U16 v Plzni. Kdokoliv ale pøijel a vidìl, v èem pracujeme, tak uzná, že posun je to velký. Pro mì to byl skok nejen v podmínkách, ale i v kvalitì. Myslím si, že tady máme velmi kvalitní týmy, máme šikovné hráèe. Chvilku trvalo, než jsme se poznali, ale postupem èasu nám to zaèalo fungovat a máme spolu dobrý vztah. 

Nedávno jste mìl 30. narozeniny a kluci Vám pøipravili pøekvapení v podobì dortu.

Dojalo mì to. Mìl jsem radost. Na tréninku jsem zrovna nebyl a poslali mi to jako videovzkaz. Bylo hezké, že si takhle vzpomnìli. 

Od poèátku trénování v Plzni spolupracujete s Pavlem Foøtem. Našli jste spoleènou trenérskou cestu?

Urèitì. Vzájemnì se respektujeme, za to jsem rád. Pøicházel jsem dìlat hlavního trenéra, kterého on do té doby dìlal a mìl se pøesunout na pozici asistenta. Bylo tøeba si nìjaké vìci vyjasnit, ale respektujeme se a jsem za nìj rád. On mì doplòuje ve vìcech, které mi chybí z profi fotbalu a pøináší své zkušenosti. Snažím se ho co nejvíce zapojovat, aby klukùm pomohl. Doplòujeme se dle mého názoru dobøe. 

Jak se tým pod Vaším vedením za rok a pùl posunul?

To by mìl zhodnotit nìkdo, kdo na to kouká z venku. Snažíme se posouvat a vìøím, že se to u každého podaøilo. U klukù jsme hodnì øešili týmovost a spolupráci, to se nám podaøilo zlepšit. Kluci chápou, že pokud se chtìjí prosadit jako jednotlivci, potøebují k tomu tým.

Máme za sebou podzimní èást sezony, ve které jsme se umístili na druhém místì.

Vnímám ji stoprocentnì pozitivnì. Být druhý v nejvyšší soutìži je skvìlé. Myslím si, že jsme na druhém místì zaslouženì. Tøi zápasy jsme prohráli, jednou remizovali, porážky se Slavií a doma s Jihlavou byly naše nejslabší zápasy. Celkovì si myslím, že body, které jsme získali, odpovídají naším výkonùm. Vážím si toho a jsem rád, že je do toho zapojený celý tým. Nehrajeme to v deseti lidech. Všichni kluci nastoupili do velké èásti zápasù a mohou z toho tìžit ve starších kategoriích.

Máte nìjaký trenérský vzor?

Jednoho trenéra nemám. Od každého se snažím vzít to nejlepší. Trenér by podle mì mìl reagovat na složení kádru a umìt využít potenciál daných hráèù. Rád koukám na Arsenal a Bayern. Zároveò koukám i na Viktorku. Zajímá mì celkovì èeské prostøedí a sleduji týmy s mladšími trenéry, kteøí udávají trendy.

Urèitì máte i trenérské cíle.

Nemám to úplnì naplánované a asi to v naší profesi nejde. Chci dìlat svou práci co nejlépe dovedu a pak je možnost se posouvat. Na jednu stranu si užívám, že v této kategorii to není úplnì o výsledcích, ale pøedevším o vývoji. Na tu druhou mi tlak na výsledky trochu chybí. Na lavièce prožívám o nìco výraznìjší emoce, když jsou výsledky dùležité. Jednou bych se chtìl vrátit ke kategoriím, kde bude výsledek dùležitý. Buï ve starším dorostu nebo v dospìlé soutìži, ale teï jsem spokojený v roli, ve které jsem.

Kde jste zaèínal s fotbalem? 

Pøímo v Ústí nad Labem. Prošel jsem si mládeží až do kategorií dorostu. Poté jsem vidìl, že na žádné vrcholové hraní to nebude. Chytlo mì trénování, které jsem zkoušel už bìhem hráèské kariéry. Následnì jsem se vydal cestou nižších soutìží dospìlých a na trenérskou dráhu. 

Vaše trenérská kariéra vedla pøes pøípravky až na pozici šéftrenéra mládeže v Ústí nad Labem. Byla to složitá cesta? 

V tu dobu jsem to tak nevnímal, ale zpìtnì si myslím, že je výhoda projít si všemi kategoriemi. Zkušenosti z nich se pak dají využít. Když jsem se pak bavil s trenéry od mladších kategorií, vìdìl jsem, co ta práce obnáší.

Na pozici šéftrenéra jste byl dva roky. Bìhem té doby nìkolik kategorií slavilo postup do vyšší soutìže. Berete to jako Váš nejvìtší úspìch?

Jsem za to urèitì rád. Povedlo se postoupit starším žákùm do nejvyšší soutìže, s obìma staršími dorosty jsme postoupili do druhé a tøetí ligy. Vážím si toho, bylo za tím hodnì práce a úsilí. Na druhou stranu to dneska nepøeceòuji, protože poøád to nebyl nejvyšší level, kam se dá dostat. Vážím si toho, ale Ústí se celkovì zvedalo. Hráèi i trenéøi tam byli dobøí a pøi systematickém vedení to byly reálné cíle. Nebylo lehké pohlídat tøi kategorie, aby postoupili, ale zpìtnì si øíkám, že k tomu Ústí smìøovalo.