Vzácným hostem sobotního žákovského klání, poøádaného na poèest nezapomenutelného trenéra Josefa Žaloudka, byl i jeho bývalý svìøenec a držitel Zlatého míèe pro nejlepšího fotbalistu Evropy v roce 2003 - Pavel Nedvìd. Ten na turnaj dorazil v doprovodu dalšího bývalého hráèe Viktorky, Radomíra Havla.

Vzácným hostem sobotního žákovského klání, poøádaného na poèest nezapomenutelného trenéra Josefa Žaloudka, byl i jeho bývalý svìøenec a držitel Zlatého míèe pro nejlepšího fotbalistu Evropy v roce 2003 - Pavel Nedvìd. Ten na turnaj dorazil v doprovodu dalšího bývalého hráèe Viktorky, Radomíra Havla.

Pøestože „Grande Paolo“ zaèínal s fotbalem ve Skalné, jeho další fotbalové kroky vedly v roce 1986 pøes Cheb do tehdejší Škody Plzeò, právì k trenéru Josefu Žaloudkovi. Mezi obìma se vytvoøil vztah, který byl èasto pøirovnáván k tomu, že trenér Žaloudek je druhým otcem Pavla. „Vždy jsem byl na nìj hrdý, vždy jsem se hlásil, že právì on má velký podíl na mé fotbalové cestì. I dnes, kdy už nehraji, øíkám, že jsem hráèem Josefa Žaloudka. Byl to nejen velký trenér, ale také èlovìk. Bez nìj bych to ve fotbale tak daleko nedotáhl.“

To, že memoriál nese jméno legendárního trenéra, který vychoval jak Pavla Nedvìda, Vítìzslava Lavièku, èi Petra Èecha a mnoho dalších, mnohonásobného reprezentanta tìší. „Jsem moc rád, že ta tradice pokraèuje. Velký dík patøí Viktorce, že tento turnaj poøádá, že jej každým rokem zaštítí. Jsem moc rád, že mi to èasovì vyšlo, a že zde mohu být a shlédnut nìjaké zápasy.“ A jaký tedy byl Josef Žaloudek trenér? „Pøísný, nikomu nic neodpustil. Jak na tréninku, tak ve škole. Byl schopen nás tvrdì potrestat. Ale jak èas ukázal, myslím, že to byly ty správné metody. Nevím, jestli by dnešní mladíci skousli to, co jsme vše museli skousnout my, ale myslím že se pøísnost vyplatila."

Na vrcholové úrovni hrál Nedvìd osmnáct let a jeho profesionální dráhu rámují dvì data: 28. øíjen 1991, kdy odehrál své první ligové utkání v dresu Dukly Praha, a 31. kvìten 2009, kdy nastoupil k poslednímu zápasu za Juventus Turín. Z úspìchù Pavla Nedvìda jednoznaènì vyènívá zisk Zlatého míèe pro nejlepšího fotbalistu Evropy v roce 2003. Záložník Juventusu se tak stal po Josefu Masopustovi, kterému se tohoto ocenìní dostalo v roce 1962, druhým èeským fotbalistou s touto cenou. „Bylo to ètyøi mìsíce po smrti trenéra Žaloudka. Velká škoda, že se toho už nedožil. Zlatý míè patøí pøedevším jemu,“ vzpomínal.

Dodnes je vìrným fanouškem plzeòské Viktorie a bedlivì sleduje její zápasy. „Urèitì. Sleduji všechny kluby, kterými jsem prošel a Plzeò není výjimkou. Viktorka hrála bìhem podzimu perfektní fotbal a jsem pøesvìdèen, že to trenér Vrba, pøestože jej osobnì neznám, vzal za správný konec. Mužstvo šlape, hraje moderní fotbal, baví diváky. Pøeji jí, aby jí to tak šlapalo i na jaøe.“ Pokud to program a èas dovolí, není vylouèeno, že by Grande Paolo pøijel shlédnout nìkterý z jarních zápasù Viktorie. „Pokud to jen trochu pùjde, tak ano. Už jsem chtìl na podzim, ale zaèal jsem pracovat v nové funkci a èasovì jsem nestíhal.“

Pavel Nedvìd, který svoji hráèskou kariéru ukonèil v kvìtnu 2009, pracuje v souèasné dobì v Juventusu Turín jako poradce prezidenta klubu.