Byl nejstarším žijícím fotbalistou plzeňské Viktorie. V její historii bylo málo tak technických hráčů, s ryzím fotbalovým myšlením a skvělou přihrávkou, jako byl Zdeněk Böhm. Do historie klubu se zapsal nejen v roli výborného hráče, ale také jako spolehlivý trenér především na úseku mládeže. Ve čtvrtek 20. 11. odešel ve věku 91 let do fotbalového nebe.

První fotbalové krůčky udělal v Sokole Družec, obci blízko Kladna. Do okresního města také brzo zamířily jeho fotbalové kroky. Poprvé si zahrál první ligu za Baník Kladno v sezoně 1954 (hrálo se systémem jaro–podzim) a hned vstřelil dva góly. Za spoluhráče měl třeba Jana Fáberu, který na počátku osmdesátých let trénoval v Plzni. Rok 1955 prožil Zdeněk Böhm na vojně, kde hrál za Tankistu Praha. Ve vojenském dresu s ním kopali třeba pozdější stříbrní Chilané Josef Kadraba a TomᚠPospíchal nebo Plzeňák František Beránek zvaný "Pejsek". Sám později říkal, že největší vliv na jeho sportovní vývoj měl kladenský trenér Sklenička.

Po vojně se vrátil do Kladna, za které válel dále nejvyšší soutěž. Jeho spolehlivé výkony neušly pozornosti stavitelům reprezentačního B – mužstva, za něž v letech 1956–1958 sehrál pět oficiálních mezistátních zápasů. Premiéru měl 26. září 1956 v Plzni, kde se Československo B utkalo s Indonésií a zvítězilo 5:1. Pro zajímavost sestava: Stacho (Večerka) - Menclík, Samuelčík (M. Linhart), Jankovič – Kačáni, M. Dvořák – Pospíchal, Buberník, Kadraba (Kvašňák), Crha, Böhm. Po dvou gólech vstřelili Pospíchal s Buberníkem, jeden přidal Kadraba. Potom si ještě za reprezentační béčko zahrál dvakrát proti NDR (výhry 3:1 v Ústí nad Labem a 1:0 v Lipsku), v Toulouse proti Francii (1:1) a v Moskvě proti SSSR (1:1). Na stadionu v Lužnikách před návštěvou 50 000 diváků dokonce vstřelil vedoucí gól našich reprezentantů.

Poslední sezona Zdeňka Böhma v barvách Baníku Kladno byla část prvoligového ročníku 1960–1961. Na jaře 1961 přestoupil do tehdejšího druholigového Spartaku Plzeň a pomohl mu k návratu po devíti letech do první ligy. Bývalá kladenská levá spojka se ukázala být výraznou posilou. Prvoligová premiéra proti Nitře skončila před návštěvou 18 000 diváků nerozhodně 2:2. Spartak nastoupil ve složení Fr. Čaloun – Strejček, Hrneček, Mudra – Bíba, Homola – Trykar, K. Sloup, Lopata, Böhm, Sohan a celý podzim byl štikou nejvyšší soutěže. Jiří Lopata patřil k nejlepším kanonýrům a na hodně gólů mu přihrával právě Zdeněk Böhm. Po podzimu byl plzeňský tým dokonce v tabulce na třetí příčce a nakonec skončil devátý.

Další sezona 1962–1963 v první lize už ale byla pro Plzeň opět sestupová. Zdeněk Böhm sice stále tvořil hru, nahrával a sám vstřelil pět gólů. Podílel se například gólem na demolici Sparty (Sokolovo) 5:0, gólově třeba přispěl i na výhře 4:0 nad Nitrou, ale mužstvo inkasovalo laciné branky a pár kol před koncem bylo jasno, že bude opět jen druholigové. I o soutěž níž byl oporou celku, a přestože se mu jeden čas nedařilo a hrál jen za béčko, v sezoně 1967–1968 se Škodovkou do první ligy vrátil.

Poslední zápas v nejvyšší soutěži sehrál Zdeněk Böhm 15. května 1968 na Julisce proti Dukle Praha. Plzeň nastoupila na půdě favorita v defenzivní sestavě Hop – Plass - M. Štrunc, Svidenský, Mysliveček, Bakič – Süss, Michálek, Böhm – Jozefovič (73. Pokorný), Herbst a prohrála 1:3, přestože gólem Jozefoviče vedla 1:0. Po roce přišel opět pád do druholigové společnosti a Zdeněk Böhm si už nejvyšší soutěž nikdy nezahrál. V barvách Kladna, Tankisty Praha a Spartaku či Škody Plzeň v ní celkem sehrál 117 zápasů a vstřelil 14 gólů. Poté startoval většinou jen za rezervu Škodovky.

Když skončil s aktivní činností, začal ve Škodě a později ve Viktorce trénovat mládežnické celky. Jeden čas vedl v České lize mladší dorost 1. FC Plzeň, ale zase se vrátil do Viktorie, kde se staral o minižáčky. Jeho rukama prošla celá řada talentovaných hráčů. Všichni jeho spoluhráči a svěřenci teď prožívají velký smutek, odešel velký hráč, trenér a skvělý člověk.

Připravil: PAVEL HOCHMAN