Seriál Mláde v dobrých rukách pokračuje druhým dílem. Poté, co jsme si představili ákovského trenéra Josefa nebergera, pokračujeme představením těpána Havránka. 32letý rodák ze Starého Plzence aktuálně vede dorost U17, přičem do té doby trénoval 12 let áky. Proč se povauje za zloděje mylenek? Odkdy se začal mladý trenér zajímat o trenéřinu? Přečtěte si více v rozhovoru.
Pane trenére, co vás přivedlo k fotbalu?
Bylo to někdy v 6 letech ve Starém Plzenci. Vyrůstal jsem 100 metrů od hřitě, take rozhodování bylo víceméně jasné. Trávil jsem tam kadý volný čas od rána do večera.
Jak se nadále vyvíjela vae hráčská kariéra?
V ákovském věku jsem přeel do 1. FC Plzeň, dneního SK Smíchov. Tam jsem byl vechny čtyři ákovské roky, posléze jsem přeel do Viktorky. V ní jsem hrál i půl roku za béčko, posléze u jsem hrál ale fotbal jen na niích úrovních typu divize, krajský přebor.
těpán Havránek (v bílém vlevo) za Viktorku v dorosteneckém věku i hrál
Kdy vás poprvé napadlo, e budete trenérem?
U asi od 13 let jsem o tom snil! Psal jsem si různé trenérské deníky. Chtěl jsem v tom věku být nejen fotbalista, ale i trenér. Po odchodu z Viktorky v nějakých 19 letech jsem začal pomáhat v 1. FC Plzeň s trénováním mladích áků. Ono u předtím jsem se chodil dívat i na ákovské trenéry a zhruba v 18 letech se mě Pepa neberger zeptal (s ním jsme přinesli první díl seriálu Mláde v dobrých rukách, čtěte ZDE), jestli bych nechtěl někdy v budoucnu trénovat. Hned jsem říkal, e ano, bylo to pro mě splnění snu. Ve Viktorce jsem tak začal trénovat ve 20 letech hráče ročníku 1998, společně s Filipem Linhartem, který byl hlavní trenér. V ákovských kategoriích jsem působil 12 let, od května jsem u dorostu U17.
Co vás na trenéřině tak začalo bavit?
Čím déle trénuji, tím více zjiuji, kolik toho jetě nevím. Člověk by to očekával opačně, ale je toho stále více a více. Právě ten fakt, e postupně zjiuji dalí a dalí věci, mě na tom baví. Přemýlím nad tím, jak mluvit na kluky, jak je posouvat v jejich rozvoji. Baví mě být v kolektivu týmu, v kabině s hráči, řeit kadodenní věci. Zastávám filozofii, e trenér je součást týmu.
Mluvíte o tom, e zjiujete, jak mluvit na kluky. Vzhledem k tomu, e jste trénoval áky a nyní vedete dorostence, lií se to nějak?
Ve finále člověk řeí jedny a ty samé věci, ale je rozdíl, jakým způsobem a jak rychle se je učí. Třeba u dorostenců je taktický rozvoj rychlejí, u áků to trvá déle. Ale zase u nich je ze dne na den vidět vývoj technických dovedností. Kadý věk má v kariéře fotbalisty nezastupitelnou roli, jakmile se to někde pokazí, tak je to nezvratné. Důleitá je tedy kadá část jeho kariéry.
Kromě filozofie, e trenér je součást týmu, na co jetě nejvíce dbáte? Jaké jsou vae metody, principy?
Aktivita. A u trenérů, nebo i samotných hráčů. Chci, aby měli aktivní způsob hry, to se snaím kluky naučit. Totální presink, dbání na útočnou i obrannou fázi. Na hřiti chceme vdy dominovat, a proto musí být v rámci procesu kadý aktivní.
áky jste trénoval hlavně v prostředí 33. základní koly, dorostence nyní v Luční ulici. Vyzkouel jste si to i jako hráč. Jak se posunulo trenérské zázemí pro mláde za ty roky?
Fantasticky. Za poslední čtyři roky nastal v tomto směru obrovský posun. Na 33. Z se vybudovala přírodní tráva a dalí zázemí, v okolí dříve nebývala sportovitě typu Slovan, Smíchov... Spolupráce s kluby z okolí se posunula, nejen v Plzni, ale i v kraji. V Luční nastalo také obrovské zlepení. Kdy jsem hrál za dorost, byla tam tak dvě hřitě, občas jsme trénovali na parkoviti. Teď jich je tam daleko více, straně si váíme zázemí, které tu máme.
Kdy u mluvíte o klubech z okolí, působíte jako mládenický trenér zároveň v roli jakéhosi skauta? Jezdíte se dívat po okolí na potenciální hráče do mládee Viktorky?
Ano, je to nae dalí role. Jako trenéři to navíc povaujeme za normální a standardní věc. Jezdíme se dívat i na zápasy krajského přeboru áků, třeba do Tachova a podobně. Občas tam jsou kluci, kteří by do Viktorky stejně přili, pokud na to výkonnostně mají. Navíc se potkáme i s lidmi, kteří tam trénují, co je obohacující v obou směrech. Můeme je ovlivnit a něco jim předat, nebo si od nich naopak něco vzít. Je třeba s těmi lidmi mluvit, vybírat si hráče a dalí. Navíc jsem byl osm let trenér ákovského krajského výběru, take se to u toho i předpokládalo. Pak jsem čtyři a pět let lektor niích trenérských licencí, kolení běí kadý rok, take je pro mě důleité být v kontaktu s ostatními lidmi a moci je ovlivnit, případně si od nich vzít nějakou zpětnou vazbu. Dáváme si spoustu námětů a podnětů.
Funguje takto zpětná vazba například i s A týmem Viktorky?
Ano, třeba kdy to vezmu teď od příchodu trenéra Adriana Gužy, tak to cítím hodně. Nejednou se mi stalo, e jsem koukal na trénink A týmu, i s ostatními trenéry mládee, a pan Guža za námi přiel a začal se s námi bavit jako s trenérskými partnery. Na současném trenérském týmu je vidět, e má o mláde zájem, co člověku dává pocit, e to je opravdu o jednom klubu. Důleitá je pak samozřejmě osoba Zdeňka Psotky, díky němu je spojení mezi A týmem a mládeí daleko intenzivnějí, ne bylo předtím.
Máte nějaký trenérský vzor, idol?
Úplně ne. Mám různé inspirace, kdy to tak řeknu, jsem takový zloděj mylenek. Jsem v inspirativním prostředí a rád si beru různé mylenky k srdci, kadý má toti nějaké jiné zkuenosti a pohledy. Vzájemně se obohacujeme s kolegy tady na Viktorce při různých diskuzích. Pak samozřejmě čtu různé metody trenérských elit typu Ancelotti, Ferguson, Klopp, Mourinho... Ale úplně jeden vzor zkrátka nemám.
Jaké jsou vae trenérské ambice do budoucna?
Původní ambice byla, abych vůbec trénoval, to se splnilo. Nyní jsem půl roku u dorostu a rád bych zde působil déle. S áky mam dvanáctiletou zkuenost, teď bych chtěl nabít zkuenosti v dorostu, abych si udělal názor na celou mládenickou sekci. Poté uvidíme, co z toho bude, ale dovedu si představit, e bych to chtěl vyuít třeba na skloubení trenéřiny a manaerství.
Co jetě děláte mimo trénování fotbalu?
Zaprvé si hrozně cením toho, e se tomu mohu věnovat na plný úvazek. Dále se rád podívám na ty nejlepí zápasy, sleduji fotbalové trendy. Také mám rád vycházky do přírody. Navíc s partnerkou čekáme narození dítěte, take to bude takový dalí koníček.
těpán Havránek z hráče v dorostu trenérem v dorostu
Hlavní foto článku: David Koranda