Je životní pravdou, že největším bohatstvím každého člověka je život samotný. Městská policistka Helena Hájková zachránila díky svým zkušenostem a vstřícné komunikaci ženu, která byla rozhodnuta skončit se životem pod koly vlaku v Plzni – Božkově. Díky profesionálnímu přístupu dokázala Helena Hájková dostat ženu z kolejiště jen vteřiny předtím, než místem projel osobní vlak směrem od Českých Budějovic.

„Dostali jsme oznámení, že v kolejišti se pohybuje zmatená žena. Když jsem s kolegou dorazila na místo, slezli jsme příkrým srázem ke kolejím a uviděli ženu, která seděla přímo v kolejišti. Pokusili jsme se s ní komunikovat, ale paní byla zcela dezorientovaná. Mluvila o sebevraždě kvůli problémům s přítelem, které už nemá sílu řešit. Za několik desítek vteřin jsme uslyšeli za zatáčkou přijíždějící vlak,“ popisuje vyhrocenou situaci Helena Hájková. „Paní jsme se pokusili co nejrychleji uklidnit a dostat z kolejiště, nebylo to ale jednoduché, protože byla pevně rozhodnutá svůj čin dokončit. Snažila jsem se paní trochu pochopit a naladit se na její vlnu, vcítit se do její povahy. Není to nic, co by se dalo naučit, to člověk získá až prací u policie a zkušenostmi. Snažila jsem se jasně a zřetelně všechno vysvětlit, artikulovat, uklidnit ji tak, aby všechno pochopila,“ pokračuje městská policistka v příběhu, do jehož konce zbývalo jen několik málo vteřin. A bylo jen na ní, zda skončí záchranou lidského života nebo tragédií.

„Více inklinovala ke mně jako k ženě a komunikovala lépe se mnou než s mým kolegou. Po chvíli, co jsme vedly rozhovor, souhlasila žena s tím, že odejde z kolejiště, a byla i ochotná vydat se do péče lékařů,“ říká strážník Hájková. V té chvíli už ale byl na dohled blížící se vlak. „Moc času nebylo. Pár vteřin poté, co jsme paní pomohli z kolejiště, projela místem vlaková souprava,“ popisuje Hájková rozhodující chvíli. „Samozřejmě jsme byli připraveni na variantu, kdy bychom paní museli z kolejiště dostat za použití fyzické síly. V těchto chvílích je důležité správně odhadnout situaci a zareagovat na ni,“ přemýšlí jedna z plzeňských hrdinek.

Žena nebyla díky kombinaci návykových látek schopna racionálně vyhodnotit situaci, což se pravděpodobně stalo příčinou jejího zkratkovitého jednání. „Později jsme zjistili, že žena je pod vlivem alkoholu a navíc má u sebe i léky. Na místo jsme přivolali rychlou záchrannou službu, lékaři si ji převzali a převezli na psychiatrickou léčebnu. Bohužel jsme s paní už poté nepřišli do kontaktu. Někdy je škoda, že se nedozvíme o osudu lidí, kterým pomůžeme. Zajímalo by mě, jak se jí dnes daří,“ mrzí Helenu Hájkovou, která je skutečnou ženou činu a zároveň držitelkou několika vyznamenání za statečnost. „Jednou jsme například chytili zloděje přímo při činu, když se snažil vyloupit knihkupectví naproti naší služebně. Dále jsme třeba pátrali po skupině zlodějů a já jsem zahlédla podezřelou igelitovou tašku pod stromem. Když jsme se vydali místo prozkoumat, zjistili jsme, že se nedaleko zloději ukrývají a mohli je ihned zadržet,“ prozrazuje.

Helena Hájková sloužící na služebně městské policie na Slovanech bere své výjimečné činy jako samozřejmost a občanskou povinnost. „Člověk nestojí o poděkování, protože v sobě už má dobrý pocit z toho, že udělal správnou věc. Vůbec nejlépe se cítím, když můžu někomu pomoci,“ uzavírá městská policistka.