Maribor (Od našeho zpravodaje) - Až si dá fotbalová liga po víkendu na dva týdny pauzu, plzeòský obránce Radim Øezník už má plán, co bude ze zaèátku dìlat. V klubové vitrínì si pùjèí nablýskaný pohár pro mistra ligy 2013, hodí ho do futrálu a zajede s ním k polským hranicím do rodného Tìrlicka. Slíbil to rodinì a kamarádùm, kteøí chtìli vidìt ”svého” šampiona i s ”jeho” trofejí.

Až si dá fotbalová liga po víkendu na dva týdny pauzu, plzeòský obránce Radim Øezník už má plán, co bude ze zaèátku dìlat. V klubové vitrínì si pùjèí nablýskaný pohár pro mistra ligy 2013, hodí ho do futrálu a zajede s ním k polským hranicím do rodného Tìrlicka. Slíbil to rodinì a kamarádùm, kteøí chtìli vidìt "svého" šampiona i s "jeho" trofejí.

Plán mùže zhatit jedinì reprezentaèní trenér Bílek, pokud by plzeòského obránce pozval na kvalifikaèní zápasy.

"Reprezentace? Ta pøedstava je krásná, ale já stojím nohama na zemi. Neøeším nìco, co není. Tìším se za rodinou do Tìrlicka. Kromì poháru bych jim rád pøivezl ještì nìco jiného," zadívá se na stadionu v Mariboru do nebe a každému musí být jasné, jak bude myšlenka pokraèovat: "Chtìl bych jim pøivézt Ligu mistrù."

Dnes veèer se v Mariboru rozhodne. Zatímco pøedloni Ligu mistrù jenom pozoroval, letos ji Øezník mùže ochutnat.

V plzeòské sestavì je jako pøibitý. Všichni už v sezonì odpoèívali, jen on ne. V každém utkání zvládne nabìhat pøes jedenáct kilometrù, což je nadprùmìr. A jede jako fretka, což je extrém. Zápas co zápas, dvanáctkrát 90 minut. Nepoèítejte to, koneèná cifra je 1 080 minut bìhem pouhých 45 dní. A dnes další zápas.

"Sakriš, je toho nìjak dost, co? Možná to vypadá, že jsem na klíèek, ale není to tak. Dokážu ubrat plyn, když je zápas rozhodnutý," vypráví s úsmìvem.

Tìžko øíct, jak pøesnì to vypadá, když Øezník ubere plyn, protože na pravé stranì obrany jezdí poøád jako pila: "Øíz dopøedu! Øíz dozadu!"

"Lepšího pravého obránce teï Èesko nemá. Radim je k neutahání a poøád se zlepšuje," tvrdí Pavel Kuka, nìkdejší slavný kanonýr, jenž pracuje v plzeòském managementu.

Øezník pøitom v Plzni nemìl snadné zaèátky. Zatímco v Ostravì byl zvyklý hrát a fanoušci si ho  považovali, v Plzni byl od záøí 2011 pan Nikdo. Nehrál a trápil se. Na jedné strany obrany záøil Limberský, na druhé Rajtoral, místa mezi stopery obsazená zrovna tak: "Pøiznávám, že jsem pøemýšlel o tom, jestli neodejít jinam."

Všechno se zlomilo loni v srpnu. Ve 4. kole dostal šanci a od té doby øeže a øeže! Nemá chvíli oddechu, neøíká si o úlevy: "Až budu rozbitý nebo až si trenér všimne, že šlapu vodu, možná se nìco zmìní. Ale zatím si vychutnávám to, že mùžu hrát. Nechci si dávat pauzu, když mì fotbal baví."

Ve ètyøiadvaceti je plný energie. V levém uchu nosí èernou pecku, kolem krku módní rùženec a na pravém bicepsu vytetovaný anglický slogan Jen bùh mì mùže soudit.

Dnešní veèer rozsoudí, jestli se Øezníkova nejbližší cesta do rodného Tìrlicka bude víc než triumfální. Ligový pohár poveze, to má jisté. Teï ještì pøibalit Ligu mistrù.