Vzájemné zápasy s Teplicemi se datují ji neuvěřitelných více jak osmdesát let. Jedno z prvních utkání se sehrálo v roce 1933, kdy plzeňská Viktoria působila druhým rokem v profesionální soutěi. Díky archivu Pavla Hochmana můeme tak nahlédnout pod pokličku některých vybraných zápasů.
Vzájemné zápasy s Teplicemi se datují ji neuvěřitelných více jak osmdesát let. Jedno z prvních utkání se sehrálo v roce 1933, kdy plzeňská Viktoria působila druhým rokem v profesionální soutěi. Díky archivu Pavla Hochmana můeme tak nahlédnout pod pokličku některých vybraných zápasů.
Jaro 1933: Teplitzer FK odeel z Luční poraen
Píe se rok 1933, plzeňská Viktoria hraje druhou sezonu v nejvyí profesionální soutěi, na jaře se pohybuje v tabulce hned za Slavií a Spartou a dokonce se mluví o tom, e by mohla hrát Středoevropský pohár. To by se vak musela v tabulce umístit do druhého místa, protoe z Československa měly v této prestiní soutěi právo účasti jen nejlepí dva týmy. Kdy do Plzně přijel německý klub Teplitzer FK, který působil v nejvyí soutěi od roku 1929, byla Viktoria stále ve hře o Evropu. Na podzim v Teplicích prohrála 1:3 a teď touila po odvetě. A jak důleitý mač viděly tehdejí noviny? "Viktoria Plzeň jest v poslední době středem pozornosti. Není také divu, několika pozoruhodnými výsledky rázem postavila se po bok letenským klubům, s nimi úspěně soupeří a připravuje jim mnoho hořkosti úmyslem probojovati se do Středoevropského poháru. Slibný nástup má ji za sebou, hodně bylo dosaeno." To bylo před utkáním a po něm doslova vydřené vítězství 2:1 nekomentovaly noviny příli nadeně. "Viktoria měla včera zase jednou svůj slabí den, který projevil se poválivým rozklíením mustva. Tak Jabornický střídal krásné momenty s chybami, které nepřipomínaly v ničem brankáře jeho jména, vynahradili si to vak oba obránci, kteří hráli s plnou vervou. V záloze Mizera byl často odkázán na výpomoc obou křídelních. V útoku vynikl Hess, který byl nejlepím muem na hřiti. Bína dobře rozděloval míče, jedině Čulík ukvapenou a sobeckou střelbou byl ruivým zjevem tohoto výborně sehraného tria. Slaběji hrála ji obě křídla." Noviny podrobně hodnotily i hru soupeře. Za zmínku stojí zajímavá slova: "V útoku starý Haberstroh dělal co mohl a jest jistě úspěchem pro něho pouhý fakt, e nebyl horím svých daleko mladích spoluhráčů." Po zhodnocení výkonu obou soupeřů se noviny věnovaly sestavám. "Viktoria Plzeň: Jabornický - Protiva, Přibáň, Beák, Mizera, Nazler, Raini, Čulík, Bína, Hess, Fábera. Teplitzer FK: Berger - Schebke, Náhlovský, astný, Pospichal, Mizera, Rössler, Haberstroh, Kowacz, Mildner, Zossel." A teprve na závěr jinak obsaného referátu se redaktor věnoval průběhu hry. "Viktoria získala prvou branku ji v 6. min. ostrou ranou Bíny, co svedlo ji k přesvědčení snadného vítězství. kolácká chyba Jabornického při kopu z rohu vak umonila Kowaczovi vyrovnat a tím byl dán ráz celé hře. Obě mustva zvýila tempo, v 32. minutě Hess krásně proel obranou, byl sraen, penaltu proměnil Čulík ve vítěznou branku. Ve druhém poločase Teplitzer měl lehkou převahu, branka vak u nepadla. Výborný soudce p. Matzke." A jak vypadala tabulka na konci soutěe? Viktoria skončila na třetí příčce o pouhé dva body za druhou Spartou. Do Středoevropského poháru se tak neprobojovala. To se ji podařilo a o dva roky později, kdy skončila čtvrtá a na postup do STEP u měly nárok první čtyři mustva. Tepltzer FK obsadil z deseti mustev osmé místo.
Podzim 1967: Elán rozjeté kodovky zabrzdil Smetana
Přestoe měl plzeňský nováček v sezoně 1967 - 1968 na podzim skalpy třeba Slovanu Bratislava (3:0) nebo praské Dukly (3:1) a v tabulce se pohyboval ve středu tabulky, tak v Teplicích tradičně neuspěl. Protoe Severočei okupovali rovně střed tabulky, plzeňský celek se venku před návtěvou 12 000 diváků pustil do soupeře bez bázně a hany. Sestava Hop - Vacín, Plass, M. trunc, Bakič, Mudra - Michálek, Kamír - Sudík, Herbst, Pokorný si vytvořila od začátku převahu a u ve 13. minutě vstřelil Václav Kamír vedoucí gól. V dalích minutách vak tepličtí ve sloení Sedláček - Hoffmann (v dalích letech hráč kody), Myslivec, Novák, Stibor - Smetana, Jílek - Holomoj, Kantor (35. Bičovský), Dočkal, Stratil hru vyrovnali a na hřiti začal předevím kralovat záloník Smetana. Velmi dobře bránil, vytrvale útočil a dokonce vstřelil nádhernou třetí branku. Jetě před tím ve 33. minutě vyrovnal Dočkal a po obrátce v 51. minutě poslal teplické hráče do vedení Jílek. Plzeň padla 1:3 a týdeník Kopaná - hokej napsal: "Těí obránci Plzně se hlavně ve druhém poločase pohybovali těkopádněji ne tepličtí útočníci. A tak padaly i branky. Mohlo jich být i více, ale v brance hostí byl Hop." Mizerně pro Plzeň dopadla i jarní odveta ve truncových sadech, padla 0:1 a měla u hodně na kahánku. Nakonec nejvyí soutě opět po roce z předposledního místa opustila. Severočei se v pohodě zachránili, obsadili devátou příčku.
Podzim 1970: Bicanův gól nestačil, vyrovnával Stratil
Kdy v roce 1970 plzeňská koda postoupila mezi elitu, čekal se jen a jen tuhý boj o záchranu. A neblahé předpoklady se naplnily. Kdy ve třináctém kole svěřenci trenéra Jiřího Rubáe prohráli v Třinci 0:1, byli v tabulce předposlední. Teplice naopak právě přehrály 3:1 Gottwaldov a vyhřívaly se na čtvrté příčce. V neděli 15. listopadu přijely do truncových sadů v roli jasného favorita. Postavily mustvo ze samých ostřílených borců: Sedláček - Kollár, Vítů, Novák, Koubek - Smetana, alud, Findejs - Vonorník, Stratil, Vojta (63. Melichar). Plzeňtí mladíci toho naopak, a na pár výjimek, v první lize zatím příli neodehráli: Laub - Sudík, Knesl, M. trunc, pinka - Süss, Plass, Kamír - Hoffmann, Bican, Ziegler. lutomodré barvy přijelo povzbudit přes 2000 fanouků, přesto bylo v hlediti jen 6500 diváků. Ti plzeňtí toti u svému celku příli nevěřili. Vichni ale byli překvapeni kvalitním výkonem kodovky. Ta si vynutila od úvodních minut převahu, ance Süsse, Hoffmanna a dalích vak zůstaly nevyuity. Nebýt vynikajícího Sedláčka v teplické brance, vedla by Plzeň v poločase minimálně o dva góly. Kdy po obrátce v 53. minutě po přihrávce Míry trunce vstřelil Ivan Bican vedoucí gól, zdálo se, e kodovka dokráčí k vítězství. Potom vak zraněného Vojtu vystřídal Melichar, který vnesl do hry hostů důraz a hosté se pomalu rozehráli. V 68. minutě přihrával Koubek, do černého se trefil Stratil a zachránil favorita od blamáe. Stav 1:1 se u nezměnil a pro domácí do vlastně byla ztráta. "Hráli jsme aktivně a měli větinu času více ze hry. I za stavu 1:1 jsme bojovali, koda promarněných ancí," hodnotil duel domácí kouč Jiří Rubá. Hostující trenér Josef Forejt výsledek bral: "Nai středoví hráči byli tentokrát slabí a útočníci velmi lehce ztráceli míč. U Plzně se mi líbili Knesl, pinka a Bican. Podle obrazu hry jsme vlastně získali cenný bod." Měl pravdu, protoe koda svého soupeře přestřílela, poměr rohů byl 7:3, ale ostatně takový byl obrázek i dalích domácích soubojů kody. Proto nevyhrávala a ztrácela body. Na jaře v odvetě Teplice doma vyhrály 3:0 a nakonec obsadili bronzovou příčku, zatímco kodovka sestupovala.
Jaro 1973: U Droďárny převaha, přesto poráka
Plzeňský nováček měl v sezoně 1972 - 1973 proti týmu Teplic nehoráznou smůlu. U na podzim doma prohrál po gólu Melichara 0:1, přestoe měl větinu času značnou převahu. Na jaře hrál o záchranu, ale nic jistého neměli ani Severočei, kteří se bohybovali ve středu tabulky. Před vzájemným duelem měli na kontě jen o jediný bodík víc. Hrálo se 31. března 1973 jetě na starém hřiti U Ddroďárny a byl to poslední vzájemný souboj tradičních soupeřů v prostředí "provoněném" výpary ze sousedící továrny, ale oblíbeném fanouky, kteří stáli těsně vedle postranních čar. O pár týdnů později se na tomto hřiti u hrálo naposled a otevřela se nová Stínadla. lutomodří ve sloení Studený - Mixa, Vítů, Novák, Koubek - Findejs, Bičovský (74. Fier), Melichar - Vejvoda, eníek (66. alud), Thorovský začali velice sebevědomě a náporem. Dvojice Bičovský - Melichar ovládla střed hřitě a tlak domácích byl po čtvrthodině hry korunován gólem Bičovského po akci Findejse. A potom jako kdy utne. kodovácké mustvo ve sloení J. Čaloun - Sudík, Plass, Kořínek, Michálek - Süss, Bican, Kamír (46. Uličný) - St. trunc, Hoffmann, Gomola začalo nabírat na obrátkách. Do tlaku se dostalo u ve zbytku první půle, ale ve druhé části hry, hlavně příchodem Petra Uličného, se převaha hostů stala téměř drtivou. Ivan Bican přestřelil z malého vápna branku, dalí jeho tutovku Studený zázračně vyrazil, Gomolou centovaný míč Karel Süss z vyloené ance přestřelil, střela Jiřího Hoffmanna skončila na břevně a v poslední minutě po střele Bicana zachraňoval na brankové čáře Vítů. Domácí zuby nehty výhru 1:0 ubránili. "Plzeňtí zasluhují pochvalu za předvedenou hru, ale nikoliv za koncovku, která byla chabá. Velmi dobře zahráli Plass s Kořínkem, domácí podrel vynikající Studený v brance," napsala druhý den plzeňská Pravda. kodovka se nakonec zachránila, skončila třináctá, Teplice braly devátou příčku.
Podzim 1977: kodovka v laufu, Sedláček inkasoval trojku
V sedmdesátých letech hrála koda první ligu nepřetritě osm sezon, z nich zdaleka nejúspěnějí byla 1976 - 1977, kdy dosáhla na estou příčku a Stanislav trunc vstoupil stým vstřeleným gólem do Klubu ligových kanonýrů. V létě vak neočekávaně odeel trenér Tomá Pospíchal do Bohemians a v Plzni se objevil Jaroslav Dočkal. Podzim nové sezony byl jetě pod jeho vedením výborný, mustvo doma vyhrávalo a body vozilo i z venku. Ve 13. kole přivítala kodovka 27. listopadu ve truncových sadech Teplice. Čekal se vyrovnaný boj, oba celky spolu toti sousedily v tabulce a měly na kontě stejný počet bodů. Předchozí výhra 1:0 v Trenčíně plzeňský tým navnadila, sestava J. Čaloun - Sudík, Forman, Pupp, Süss - Palička (74. Karafiát), Berger, J. Sloup - Rejda (71. Skála), Jelínek, Dvořák se od úvodního hvizdu vrhla na polovinu Teplic a hosté nevěděli kam dřív skočit. Teplické mustvo ve sloení Sedláček - Mixa, Weigend, Franke, Koubek - Chaloupka, Krumich, Melichar - Pokluda, Fier, Tupec se jenom bránilo a odvracelo lavinovité útoky domácích. V 17. minutě Jelínkova střela z dálky překvapila Sedláčka a kodovka vedla 1:0. Po přestávce předvedl plzeňský tým doslova brilantní akci. Nejlepí hráč na hřiti Berger vyvedl míč z vlastního vápna, přihrál Dvořákovi, jeho únik přes polovinu hřitě skončil přesnou přihrávkou na Sloupa a teplický gólmen kapituloval podruhé. Krutost poráky Severočechů zpečetil tři minuty před koncem střídající Karafiát třetí brankou. Výsledek 3:0 hovořil jasnou řečí a noviny druhý den na výkon kodovky pěly ódy. "Domácí celek byl pánem na hřiti. Byl daleko pohyblivějí ne Teplice a vypracoval si spoustu ancí. Mohl vyhrát jetě větím rozdílem. Plzeň hraje moderní fotbal zaloený na rychlosti," napsala Mladá fronta. kodovka přezimovala na sedmé příčce, ale jaro proila jako ve zlém snu. Poráka stíhala poráku, padla 0:1 i v odvetě v Teplicích a nakonec byla ráda za dvanácté místo. Teplice naopak vyskočily na pátou příčku.
Podzim 1982: Druholigová kanonáda v Luční
Na jaře 1982 unikl plzeňské kodě postup do první ligy jen o pouhý bodík za Olomoucí a tak touha postoupit mezi elitu se přesunula na sezonu 1982 - 1983. Euforii po výhře 2:0 nad Xaverovem zkrotila prohra 1:2 v Jablonci, ale ve třetím kole kodovce porazila 2:1 Hradec Králové a připravovala se na čtvrté kolo, kdy do Luční ulice 4. září přijely Teplice, jeden z favoritů na postup. Duel byl očekáván s napětím, na letitý stadion na Roudné přilo téměř 5 000 diváků. Domácí kouč Frantiek Plass věřil mustvu J. Čaloun - Chvojka, Forman, Ru, Kří - Svoboda (64. Kovačič), Kubata, Lavička - Homola, Sokol, Dvořák (77. Felegy), hosté poslali na trávník sestavu Počta - Hladík (46. Valkoun), Weigend, Koller, Maliga - Douda, Melichar, Calta - Wunsch, Novák, Klouček (72. Rosa). V úvodu byli iniciativnějí Teplice, několikrát ohrozily Čalouna v brance. Zvrat přinesla 27. minuta, kdy levý záloník Lavička vybojoval míč a po sólu úspěně zakončil - 1:0. Hosté se hnali za vyrovnáním, inkasovali vak gól do atny po přesné střele Formana - 2:0. Po změně stran zazdili Dvořák se Sokolem velké ance, ale to u měla koda reii utkání ve své moci. Po hodině hry přidal třetí gól střídající Kovačič a na konečných 4:0 uzavřel Kubata z penalty. "Vítězství nás těí, ale nesmí ukolébat. Perfektní byl Čaloun v brance, před ním hráli spolehlivě Ru a hlavně Forman, záloní trojice byla dobrá, útok měl potíe s proměňováním ancí," hodnotil střetnutí kouč Frantiek Plass. V dalím kole kodovka vyhrála 1:0 v Liberci a vyhoupla se do čela. Druhá polovina podzimu u vak tak příznivá nebyla, Plzeň přezimovala za Třincem na druhém místě a na jaře přiel pád z výin. Pomohla tomu i poráka 0:3 v Teplicích, nakonec skončila koda sedmá a v Teplicích se slavilo, postoupily z prvního místa mezi elitu.
Jaro 1998: Tomá Doek vstřelil svůj první gól, výhru pečetil Purkart
Celkem dobré jaro proívala Viktoria v sezoně 1997 - 1998. Po podzimu byla v tabulce na předposledním místě, za ní se skromě krčily u jen Lázně Bohdaneč, ale druhá část byla o poznání lepí. V 18. kole přicestovaly do Plzně Teplice, který se pohybovaly o několik stupínků výe, ale nic jistého také neměly. Pro oba celky se hrálo 8. března ve truncových sadech velice důleité utkání. Domácí kouč Petr Uličný věřil sestavě Havel - L. Doek, Slabý, Velkoborský, Pleko - Skála (80. Mejdr), Mika, Drenovac (59. Purkart), Studeník - Heřman (72. Janota), T. Doek. Teplický trenér Josef Peice postavil mustvo Macháček - Řízek, Rada, Rampáček - Tesařík, Bílek, Brabec (73. Petrák), Fousek, Doleal (62. Janda) - Verbíř (78. Bastida), Divecký. Viktoria začala hodně aktivně, chtěla potvrdit předchozí výhru 1:0 z Olomouce. U po dvaceti minutách předvedla nacvičený signál a Tomá Doek vstřelil svůj premiérový ligový gól - 1:0. Za chvíli centroval Drenovac a Mika hlavou napnul sí podruhé, jene sudí odpískal velice sporný ofsajd. Plzeňské mustvo diktovalo tempo hry i ve druhém poločase a dočkalo se pojistky na zaslouenou výhru. Střídající Stanislav Purkart byl na trávíku sotva sedm minut, kdy si naběhl u zadní tyče na ideální centr Studeníka a hlavou skóroval - 2:0. Na teplickou branku se začal valit jeden útok za druhým, ale dalí dobré ance u zůstaly nevyuity. Cenné tři body zůstaly v Plzni a trenér Petr Uličný mohl být spokojen. "Mám radost z vítězství nad kvalitním soupeřem, kterého jsme se obávali. Nai hráči vak dokázali zopakovat výkon z Olomouce a dali do hry více vůle a bojovnosti ne soupeř. Mustvu se dařilo i po herní stránce." Výsledek bral za spravedlivý i hostující kouč Josef Peice. "Plzeň vyhrála zasloueně. O výsledu rozhodlo větí nasazení a vůle po vítězství." Velmi dobrý výkon podali bratři Dokové. Luká v obraně vymazal Diveckého a Tomá poprvé v lize skóroval. "Je to krásný pocit, dát první branku v lize. V tréninku jsme tenhle signál nacvičovali. S bráchou jsme na sebe zvyklí u od áků, můeme hrát spolu skoro poslepu. Těí mne, e jsme oba přispěli k důleitému vítězství," prohásil Tomá Doek. Viktoria nakonec skončila na třináctém místě a Teplice na sedmém.
Jaro 2006: Divoká přestřelka s puncem velké kvality
Třaskavý duel by byl i ozdobou Bundesligy. Pro oba soupeře to byl ve 20. kole 12. března v Plzni doslova hektický zápas. Teplice okupovaly druhou příčku, Viktoria sídlila v té horí polovině tabulky, ale zdaleka jetě nebyla zachráněna. Viktorie ve sloení Bičík - M. Knakal, T. Rada (74. P. Knakal), Zakopal, Smola - Fillo, R. Pilař, Barteska, Limberský - Vágner (73. Kousal), Bednář (81. íma) svého soupeře drtila. Po rohu Pilařovu hlavičku zastavil Fillo a z otočky poslal míč pod břevno - 1:0. Za chvíli u postranní čáry zabojoval Pilař, míč sedostal opět k Fillovi a ten prostřelil Potulku podruhé - 2:0. A po hodině hry jásali domácí fanouci potřetí: Vágner se protáhl obranou, v estnáctce přihrál Limberskému, který lobem přes Potulku zvýil na 3:0. Teprve potom se teplické mstvo v sestavě Potulka - Kaufman, Hunal, K. Rada, Tesařík - Doleal (46. Deko), Benát, Sabou, Verbíř (88. Klein) - Rilke, Kroupa (64. Fenin) probralo ze zlého snu. Po akci střídajících hráčů sníily: Deko nahrával a Fenin střílel - 3:1. Vzápětí vyuil zkratu plzeňské obrany Deko - 3:2. Za tři minuty po souboji Filla s Rilkem odpískal sudí přísnou penaltu a K. Rada ji proměnil - 3:3. Na vstřelení tří gólů potřebovali hosté pouhé čtyři minuty! Do konce se u nic nestalo a oba celky braly po bodu. "A do prvního inkasovaného gólu jsem byl s výkonem mustva spokojen. Hráli jsme pohledný fotbal, vytvářeli si brankové ance, z nich jsme dali tři góly. Potom vak přila naprostá ztráta koncentrace. Hráči zapomněli plnit taktické pokyny, nezajiovali se a byly z toho tři rychlé góly. Navíc přilo zbytečné vyloučení Filla, dohrávali jsme v deseti a museli se tak spokojit s remízou," viděl drama plzeňský kouč Zdeněk Michálek. Jeho tým nakonec skončil na čtrnácté příčce, ale to u byl u mustva trenér Frantiek Straka. Teplice vybojovaly čtvrté místo.
Podzim 2012: I v deseti uhrála Viktorie remízu
Celá podzimní část prvoligové sezony 2012 - 2013 v podání Viktorie byla ve znamení úspěného startu v Evropské lize, přesto si plzeňský tým vedl i v naí nejvyí soutěi velmi dobře. Po sedmém kole byl v čele a k dalímu duelu cestoval do Teplic, kterým se naopak příli na podzim nedařilo a byly na čtrnácté příčce. Jetě před tím Viktoria v EL zvítězila 3:1 nas portugalskou Coimbrou a na sever Čech jela o tři dny později 29. září v roli favorita. Sestava Kozáčik - Řezník, Čiovský, Procházka, Limberský - Darida, Horváth (40. Hora) - Rajtoral, Hanousek, Ďuri (90. Hejda) - Adamov (32. evinský) vak proila velmi patný začátek utkání. U po deseti minutách hry se po chybné rozehrávce dostal do úniku rychlík Mahmutovič, který své sólo zakončil gólem. Teplický tým ve sloení Grigar - Jedík, Matula, Rosa, Chovanec (78. Melunovič) - Vůch (66. Dolej), Jindráček, Ljevakovič, Vachouek, Podaný - Mahmutovič (83. Jarolím) ucítil proti lídru tabulky anci a začal zle dotírat. Za chvíli se dostal Mahmutivič do dalího úniku, stoper Čiovský ho stáhl a sudí Jech vytasil červenou kartu. Od 13. minnuty hrála Viktoria o deseti hráčích! I přesto se snaila o vyrovnání a brzo se jí to povedlo. Darida zahrál roh k blií tyči, tam si naběhl Ďuri a hlavou skóroval. Ve zbytku utkání hrála oslabená Viktoria takticky, měla hru pod kontrolou a Teplice do ancí nepoutěla. Naopak po hodině hry unikl Ďuri a vracející se obránce hasil gólové nebezpečí na poslední chvíli. Zákrok zaváněl penaltovým faulem. Utkání příli nevylo Pavlu Horváthovi, který byl střídán u v závěru prvního poločasu. Nastoupil ale po prodělané viróze a s pochroumaným lýtkovým svalem. "Svým způsobem jsem udělal chybu, beru to na sebe. Měl jsem ho vyuít třeba a na posledních třicet minut. Jeho pohyb nebyl optimální," přiznal po utkání trenér Pavel Vrba.