Dva talentovaní viktoriáni Pavel Šulc s Robinem Hranáčem absolvali nedávno s reprezentací EURO do 21 let. Teď už se pilně připravují na ostrý start sezony a těší se na viktoriánské fanoušky. Přečtete si obsáhlý dvojrozhovor.

Mezi dvěma tréninkovými jednotkami se Pavel Šulc s Robinem Hranáčem pohodlně usadili do křesel a vyprávěli nejen o nedávném EURO, ale i o svých zkušenostech, snech či blížím se startu nové sezony.

Když se ohlédnete za Eurem do jednadvaceti let. Jaká to pro vás byla zkušenost?

Šulc: Pro mě to bylo už druhé Euro do jednadvaceti let. Jsem rád, že jsem měl možnost vyrazit už na Euro U21 do Slovinska. Druhé Euro, které se hrálo v Gruzii, bylo pro mě více emotivní. Bylo to tím, že jsem si prošel celou kvalifikací a s klukama jsme spolu byli celou dobu. Oba nás s Robinem mrzí, jak to skončilo, ale jdeme dál, protože nás čekají další výzvy.

Hranáč: Už v kvalifikaci jsme měli těžké zápasy. Shodou okolností jsme v ní potkali právě Angličany. Proti Anglii jsem měl svůj první starty, kdy jsem odehrál jen pár minut. Postupně jsem dostával větší čas na hřišti a na Euru to vyvrcholilo tím, že jsem nastupoval v základu do všech zápasů. Ale ano, musím říct, že tým Albionu byl nejtěžší soupeř. Stály proti nám hvězdy Premier league, které zaslouženě hrají v anglické nejvyšší soutěži.

Pomohlo vašemu sebevědomí, že dokážete hrát s takovým týmem jakým Anglie disponuje?

Šulc: Šance jsme proti Anglii měli. Kdybychom v prvním poločase proměnili alespoň jednu, tak Angličané by určitě také znervóznili. Bohužel se to nepovedlo, ale takový je prostě fotbal. Věřím, že našemu sebevědomí konfrontace s takovými hráči určitě pomohla.

Jaký byl váš program po příletu?

Šulc: Přiletěli jsme ve čtvrtek večer. Do neděle jsme dostali volno a v pondělí jsme se hlásili trenérům na stadionu.

Přijali vás hráči a trenéři?

Šulc: Trenér a celý štáb nás přijal velice dobře. To samé i kluci v kabině.

Hranáč: Většinu kluků, kromě nově příchozích, jsem znal. Se všemi jsme si sedli, kluci jsou v pohodě.

Dají se využít nabyté zkušenosti na začátek sezony?

Hranáč: Teď to podle mě není ještě tolik znát. Podle mě se to projeví až v sezoně, v ostrých zápasech, kdy je to nejdůležitější. Pokud nám dá trenér důvěru, tak dokážeme zužitkovat zkušenosti, které jsme nasbírali, neboť jsme byli pod velkým tlakem. Nemusíme být nervózní, protože něco podobného už jsme zažili.

Jaké jsou tréninky na soustředění? Jste spolu na pokoji? 

Šulc: Jsme s Robinem spolu na pokoji. Tréninky nejsou tak náročné, spíš se ladí taktika a všechny věci okolo.

Hranáč: Jsem rád, že jsem přeskočil kondiční složku, protože díky Euru jsme de facto pokračovali v sezoně. Neměli jsme žádnou přestávku, ale cítím se dobře a musím říct, že mi to takto vyhovuje.

Ve druhém předkole EKL nás čeká souboj s FC Drita.

Hranáč: Drita je pro mě naprosto neznámý soupeř. Trenéři nám ale zprostředkují veškeré informace o soupeři, které budeme potřebovat vědět. Moc se těšíme na fanoušky.

Jak se těšíte na boje o Konferenční ligu?

Hranáč: Pro mě bude letošní kvalifikace premiérou v evropských pohárech. Nastupovali jsme společně s Pavlem v Youth league, ale jinak žádnou zkušenost s pohárovou Evropou nemám. Minulý rok jsem byl zraněný, takže jsem neměl možnost naskočit. Cítím se velice dobře. Uvidíme, jak se situace vyvrbí, ale ohromně se těším na fanoušky.

Šulc: Kvalifikaci v Evropské konferenční lize jsem s Plzní už jednou zažil před dvěma lety. Evropské poháry jsou jiném v tom, že je opravdu většinou plný celý stadion. Atmosféra bývá neskutečná.

Hranáč: Evropské poháry jsou pro nás možná tou nejdůležitější částí. Jak z hlediska finančního, tak pro fanoušky. Přáli bychom si jim dopřát skupinu Evropské konferenční ligy.

Šulc: Souhlasím s Robinem. I pro nás je to konfrontace na evropské úrovni. Všichni se chceme dostat co nejdál. Kluci se už loni ukázali ve skupině Ligy mistrů, kde soupeři byli opravdu světoví. Kdyby se nám podařila skupina i letos, tak na takové giganty jako byli v Lize mistrů nenarazíme.

Co je vaším snem na startu sezony?

Hranáč: Chceme jít zápas od zápasu a každý z nich zvládnout. Podle toho se uvidí.

Šulc: Za nás oba asi můžu říct, že bychom chtěli odehrát co možná nejvíc minut.

Cítíte hrdost, když si oblékáte viktoriánský dres?

Šulc: Určitě. Oba jsme v Plzni fotbalově vyrostli. Já jsem v Plzni od třinácti, Robin od čtrnácti let. Plzeň je náš domov. Jsme prostě Plzeňáci.

Co byste vzkázali našim fanouškům?

Šulc: Doufám, že na stadion přijdou všichni viktoriáni. My uděláme všechno pro to, abychom domácí zápas proti Dritě zvládli.

Hranáč: I tu odvetu!