Přiznám se, že nesdílím mediální názory, že se Viktorce nevede. Mužstva, která nepatří dlouhodobě mezi nejlepší týmy mají po skvělé sezóně vždycky trochu útlum. Teď je typickým příkladem Mladá Boleslav, která loni hrála poháry a letos se potácí uprostřed tabulky. Je to normální vývoj a také Plzeň těží z toho, že nahrála na podzim hodně bodů...

Trenér Levý se nebojí a celkem odvážně zařazuje do mužstva mladé kluky, kteří vyšli z naší vlastní líhně. Sice to momentálně nepřináší možná ty kýžené výsledky, ale to je věc druhá. Nepočítal jsem, že by Plzeň mohla hrát v současnosti evropské poháry, prochází přirozenou cestou klubů tohoto typu.

Zásahy v mužstvu byly veliké. Je běžné, že nováčci mají v úvodních zápasech mimořádnou motivaci a chtějí se ukázat. Sylvestre v prvním utkání s Brnem čněl nad všemi ostatními, byl suverénně nejlepší na hřišti, ale jeho výkonnost jde postupně dolů a je otázka, zda podobní hráči zůstanou v Plzni déle, zda podmínky a možnosti si budou vzájemně odpovídat a vyhovovat. Velikou posilou je takém Milan Petržela, typově podobný hráč jako byl Martin Fillo. Odvádí velice dobré výkony. Adam Varadi dvě kola nehrál a je škoda, že nemohl nastoupit právě ve chvíli, kdy se dokázal střelecky prosadit...

Předností Viktorie je bezesporu mládež. Letos si vede skvěle nejstarší dorost. Kluky ročníku 1989 jsem s Antonínem Dvořákem šest let trénoval, a tak mohu říct, že 90 procent z nich mi prošlo rukama. Jsem moc rád, že se jim daří, ale moc mě to nepřekvapilo. Už loni dokázali tihle kluci zachránit na jaře dorosteneckou ligu, přestože hráli s o rok staršími soupeři. Mají výtečné trenérské vedení, čekal jsem, že budou někde nahoře, ale že by hráli o titul, to mě mile a příjemně překvapilo.

O mládež je v Plzni vůbec hodně dobře postaráno... Za pražskými S a moravskými velkokluby typu Olomouce, Ostravy nebo Brna jsme zaostávali hlavně ve skautingu. Ale to se nám podařilo srovnat, a i když jsou v této práci ještě rezervy, můžeme se s ostatními i v tomhle rovnat. Také další plzeňské dorostenecké týmy se prosazují a jsem přesvědčen, že to bude všechno i nadále dobré. Důležité je neusnout a pracovat dál... Z hlediska České republiky je to v pořádku, ale za světem ještě máme co dohánět... Je to boj..

Zní to jako klišé, ale je to o financích. Všichni by se měli své práci věnovat na 100 procent - já sám při tom ještě pracuji jako učitel. Ale o budoucnost fotbalu ve Viktorii Plzeň se vůbec neobávám a věřím, že o mnohých odchovancích Viktorie ještě hodně uslyšíme.

Karel Krejčí: Největší umění trenéra? Poznat, kdy pomůže cukr a kdy bič

Devětatřicetiletý bývalý stoper a defenzivní záložník Karel Krejčí je ve Viktorii Plzeň šéftrenérem mládeže a zároveň koučem úspěšného ligového týmu U19. Odchovanec sušického fotbalu prošel jako hráč první i druhou ligou v plzeňské Škodovce, Zlíně, Dukle, Příbrami nebo Českých Budějovicích. Trenérské ostruhy získával na půdě Příbrami. Posílit tým trenérů Viktorie Plzeň přišel loni v létě a letos na jaře je jeho přáním radovat se s dorostem z medaile. „Máme teď hodně silný ročník, a tak by byla škoda nemít na úspěšné tažení letošní sezónou medailovou památku,“ přeje si trenér.

Sušický kapitán nároďáku

Krejčí se narodil v Karviné. Když ale jeho otce, který pracoval jako horník, postihl úraz, celá rodina se přestěhovala na Sušicko. „Tady jsem začal chodit do třetí třídy na vesnickou školu, kde jsme měli výborného třídního učitele se vztahem ke sportu. Dal nám základy gymnastiky, atletiky i míčových her. Když jsem ve čtvrté třídě začínal v Sušici s fotbalem, měl jsem proto na čem stavět,“ vzpomíná Krejčí. Jako každý vesnický kluk proháněl v zimě po rybníku puk, v létě fotbalový míč nebo tenisový míček s raketou v ruce. „Byl jsem všestranný a myslím, že to se dětem vždycky hodí.“

Když začal Karel Krejčí s fotbalem, talent se brzy projevil. „Dost rychle jsem se dostal do okresních i krajských výběrů a poměrně husarský kousek byl, když jsem se stal kapitánem nároďáku třináctiletých. Většina kluků byla z velkých klubů a do toho já ze Sušice,“ usmívá se ještě dnes.

Ze Škodovky do Tábora a zpět

Talentovaného žáka si nemohla nevšimnout plzeňská Škodovka. „Oslovil mě trenér Žaloudek, a tak jsem v osmé třídě přestupoval do Plzně,“ rekapituluje Krejčí. „Ještě v Sušici jsem udělal přijímačky na gymnázium a začal chodit v Plzni na tehdejší náměstí Odborářů. Jenže jsem ve škole dost hořel, nešlo mi to, a tak jsem k malé radosti rodičů přešel na učební obor mechanik-opravář. Vyučil jsem se a přišla vojna.“

Nadějný fotbalista šel na výběr do Tábora, který hrál špičku druhé ligy. „Bylo ale hodně těžké se prosadit. První rok jsem nastupoval hlavně v divizi v Jindřichově Hradci, která byla rezervou Tábora, ale trénoval jsem v Táboře pod koučem Dejmalem. Druhý rok jsem odehrál v Písku a na konci sezony jsem měl tři nabídky na druholigové angažmá. A protože se ozvala i Plzeň, která právě sestoupila do druhé ligy, zvolil jsem plzeňské áčko.“

Postup po čtyřech letech

V Plzni strávil Karel Krejčí celkem čtyři roky. „První rok to bylo složité. V druhé lize byla tenkrát povinná místa pro mladíky, tady ale hrál Pavel Nedvěd. Já tedy nastupoval za juniorku a byl jsem rád, že jsem mohl trénovat se zkušenými kluky áčka, třeba Paulem, Homolou, nebo Kovačičem. Za A-tým jsem nastoupil asi v osmi zápasech, zkušeností jsem ale nasbíral dost.“

Jenže Plzni se vytoužený postup nepovedl. Nastala tedy obměna kádru a Krejčí tím dostal víc prostoru na druholigovém trávníku. „V té době jsem bydlel na ubytovně s Romanem Vonáškem,“ doplňuje Krejčí a dodává, že definitivní zlom přišel třetí rok plzeňského angažmá. „To jsem se prosadil do základu. A čtvrtý rok jsme za trenéra Michálka konečně postoupili. Dělila se liga a nahoru šlo snad šest mužstev.“

Z Plzně do Zlína a Příbrami

Krejčí chtěl zůstat v Plzni, nedomluvil se tu ale na angažmá. „Musel jsem brát v potaz i mimofotbalové věci. Bydleli jsme tenkrát s manželkou a ročním synkem v garsonce, což nebylo optimální.“ Využil tedy nabídku Zlína a odešel na Moravu. „Ve Zlíně tenkrát vládla obrovská euforie, protože postoupili do ligy po dvaadvaceti letech. Fajn také bylo, že v průběhu přípravy se vrátil z Řecka do Zlína Jirka Krbeček. Pamatuju si, že Tomáš a Lukáš právě tady začínali hrát fotbal.“

Zlínské angažmá Krejčí ukončil po dvou letech. „Ozval se pan Starka, že buduje FC Příbram a chce mít perspektivní mančaft. Příbram hrála druhou ligu a cílem bylo jít nahoru. Kádr byl opravdu plný zvučných jmen, ale postup se nám nepovedl,“ líčí Karel Krejčí. Starka tehdy Příbram sfúzoval s třetiligovou pražskou Duklou a cíl zůstal stejný - na Julisce dobýt ligu. „Tato sezona pak byla jedna z mých nejpovedenějších. Začínali hrát třeba Papoušek nebo Koloušek, do toho jsme měli v týmu zkušené Jeslínka nebo Janů a druhou ligu jsme vyhráli s obrovským náskokem. K tomu jsme postoupili ještě do finále poháru a až v prodloužení podlehli Slávii. Na to budu vzpomínat až do smrti,“ je si jist Krejčí.

Špatnou neměl ani následující sezonu. „Ligu jsme hráli v Příbrami pod začínajícím koučem Karlem Jarolímem. Chodilo hodně lidí. Na Spartu nebo Slávii deset tisíc, na ostatní mančafty osm nebo devět. Byl jsem kapitánem a v Příbrami jsem s rodinou bydlel.“

Budějovická anabáze

Krejčího další kroky pak vedly do Českých Budějovic. „Ty spadly do druhé ligy a trenér Tobiáš měl za úkol rychlý návrat. Ten se podařil, pro mě ale byla hlavní jiná událost. Potrhal jsem si křížové vazy v koleni a třičtvrtě roku jsem marodil. A právě když jsem ležel v nemocnici a došlo mi, že koleno už nikdy nemusí být stoprocentní, přivedlo mě to na myšlenku, že u fotbalu chci zůstat, i když třeba už v jiné roli. Začal jsem si dělat trenérskou licenci a působil jsem jako hrající asistent u juniorky.“

Trenérské začátky v Příbrami

Jako trenér se Krejčí vrátil do Příbrami. „Pan Kotrba mi nabídl post šéftrenéra mládeže, také jsem trénoval A-dorost. Dnes jsem i trochu hrdý na to, když vidím, že Příbram vychovává kvalitní fotbalisty a já jsem u prvopočátků mohl být u toho,“ vyznává se. A právě tady, vedle koučů Csaplára a Kotrby, se Krejčí rozhodl myslet v trenéřině až na mety nejvyšší. „Přihlásil jsem se na profilicenci v Olomouci a také jsem ji získal. Dnes jsem opravdu Příbrami vděčný, že mi dala možnost působit pět sezon u mládeže, protože si myslím, že každý trenér by měl mládeží projít. Jako asistent Tobiáše a později Kotrby jsem se pak navíc dostal k ligovému áčku a jako hlavní kouč jsem vedl i juniorku, takže jsem si vyzkoušel všechno, co jsem mohl.“

Příbramské trenérské angažmá Karla Krejčího skončilo loni v létě. „Byl jsem v Příbrami sedm let a už jsem cítil, že by to pomalu chtělo změnu. Když mě pak kontaktoval majitel Viktorie Plzeň, neváhal jsem. A rozhodně nelituji. Nešel jsem do neznáma a teď po nějaké době můžu říct, že se tu pracuje výborně na profesionální úrovni. Dorosty se podařilo obsadit trenéry naladěnými na stejnou notu, spolupráce funguje a jsou vidět výsledky.“

Zásadní kouč? Michálek

Kouč staršího dorostu Plzně poznal za svou hráčskou i trenérskou kariéru spoustu trenérů. Na koho vzpomíná nejvíc? „Každý měl něco do sebe,“ zamýšlí se. „Ale kdybych měl jmenovat jednoho, asi bych vybral Zdeňka Michálka. Ten byl pro mě v kariéře nejpodstatnější. Tady v Plzni mi dal šanci a dostal mě tam, kde jsem pak byl. Ale byli i další, například Škorpil, velký psycholog, nebo stratégové Tobiáš s Jarolímem….jsem prostě rád, že jsem poznal spoustu trenérů.“

I proto má Krejčí jasno v tom, co je pro trenéra nejpodstatnější. „Trenér musí rozpoznat, s jakým kádrem pracuje. Každý hráč je jiný a na každého něco jiného platí. Na někoho je třeba použít metodu cukru, na jiného bič. A v tom je podle mého největší umění trenéra.“

A Karel Krejčí to přes své mládí zřejmě ovládá. Jím vedený starší dorost bojuje v lize o pozice nejvyšší. Přesto Krejčí zůstává skromný. „Práce s mládeží je specifická v tom, že hodně záleží na tom, jak se povede ten který ročník. Tenhle ročník staršího dorostu je dobrý, je v něm řada individualit, které ale zároveň dokážou hrát pro tým. Já měl kluky v přípravě čtyři týdny a podařilo se to nějak dát dohromady. Už když jsem ale přicházel, vědělo se, že tihle kluci jsou dobří. Teď už nemůžeme mít jiné cíle než je medaile. Ta snad bude památkou na tuhle sezonu, na kterou určitě všichni budeme dlouho vzpomínat. “

Důležitá je práce a pokora

Podle trenéra staršího dorostu má řada mladých hráčů předpoklady prosadit se ve velkém fotbale. „Někteří už se prosazují teď. Lecjaks hraje solidně v osmnácti ligu, další nastupují za třetiligovou juniorku. Tu možnost fotbalem se živit kluci mají. Musí ale makat a být pokorní,“ upozorňuje kouč.

A jak to podle něj bude s plzeňským mládežnickým fotbalem dál? „Je dobře,že se tu zprofesionalizovali trenéři, máme i skauta Vasila Feduně. To je dobrý základ. Některé ročníky, třeba 90 a 91, ale tak silné nejsou. Dobře se jeví 92, ročníky 93 a 94 musíme vhodně doplnit a také budou dobré. Nesmíme tedy usnout na vavřínech, protože už příští sezonu můžeme mít trošku problém. Všechno jde ale řešit, to znamená kádry neustále rozšiřovat a zkvalitňovat,“ je si Karel Krejčí vědom dalšího kolotoče pracovních povinností.

Bez zázemí by to nešlo

Trenér Krejčí přiznává, že bez pochopení a maximální vstřícnosti rodiny (manželka Dagmar, syn Karel a dcera Dominika) a nejbližších by tuto časově náročnou práci vykonávat nemohl. „Manželka i děti to se mnou opravdu nemají lehké. Nebýt jejich pochopení, nemohl bych fotbalu věnovat tolik času. Vždyť jsem neustále někde na fotbalech. V  Plzni či někde jinde, třeba na sledování soupeřů. O to více se snažím svůj volný čas věnovat rodině a takové chvíle jsou pro mě vždy velmi příjemné. Pokud tedy opravdu má někdo velkou zásluhu na mojí práci, pak je to bezesporu moje rodina.“ 

FC Viktoria Plzeň má své Desatero

Unikátní Desatero fotbalového fanouška prezentuje FC Viktoria Plzeň mj. na svém soutěžním tleskadle. Desatera dávají dohromady jméno klubu – FC Viktoria.

F – Fandové

C – Cíl

V – Vítězství

I – Inteligence

K – Klub

T- Tolerance

O – Oslava

R – respekt

I – Impuls

A – Aktivita.

Za vstupem na stadion ve Štruncových sadech je při každém zápase Gambrinus ligy umístěn velký banner s Desaterem FC Viktoria. Každý fanoušek „Viktorky“ se může k Desateru podepsat a stvrdit tak podporu FC Viktoria Plzeň. Stejně tak se k Desateru o přestávce podepisují významné osobnosti, které přejí Viktorce úspěch.  

Zmíněné Desatero je také vyobrazeno na unikátním kartonovém tleskadle, které je zdarma k dispozici. Na tleskadle fanoušci sbírají soutěžní samolepky k zápasu (nalepují je hostesky v dresech). Každý kdo navštíví alespoň čtyři domácí zápasy FC Viktoria Plzeň, se může přihlásit do soutěže a zařadit do slosování o zajímavé ceny, např. pivo Gambrinus na rok zdarma, protože Gambrinus je spolupořadatelem soutěže.

Kompletní pravidla soutěže najdete na internetových stránkách www.fcviktoria a www.gambrinus.cz.

Juniorka zdolala Letohrad

Tři důležité body získala juniorka Viktorie před týdnem v domácím utkání s Letohradem. Těsná výhra 2:1 se zrodila ve druhém poločase, kdy svěřenci trenéra Františka Sluky, posílení o Ference Rótha, Milana Petrželu, Petra Knakala, Ondřeje Šimla, Zdeňka Šmejkala a Martina Ticháčka prokázali psychickou sílu a dokázali otočit nepříznivý vývoj utkání.

Kouč František Sluka tak mohl být spokojen. „Kluci z Áčka byli na hřišti vidět. K nim se přidali i všichni ostatní, a proto jsme vybojovali vítězství. Na to bychom samozřejmě rádi navázali i v dalších zápasech.“

FC Viktoria Plzeň B- FK OEZ Letohrad 2:1 (0:0), branky Plzně 65. Šmejkal, 73. Leitl.

Viktoria Plzeň B:Ticháček – Šmejkal (78. Trantina), Bauer, Knakal, Bárta- Petržela (82. Šuranský), Staněk (69. Leitl), Šiml, Dvořák, Róth, Presl. Trenér František Sluka

Fotbalové hvězdy se chystají do Plzně

Ani ne za měsíc bude Městský stadion ve Štruncových sadech dějištěm výjimečného fotbalového duelu. Bývalí reprezentanti ČSSR se utkají se Starou gardou Viktorie Plzeň, hrát se bude v neděli 18. května od 14.00 hodin. Hlavním smyslem charitativního utkání je přispět na dobrou věc – výtěžek zápasu bude věnován ve prospěch Onkologického a radioterapeutického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni.

Hlavní organizátor akce Milan Schejbal v současné době intenzivně komunikuje s jednotlivými hráči a v upřesňuje sestavy obou týmů. „Další vynikající hráči se chtějí téhle dobročinné akce zúčastnit a prakticky všichni bez váhání přislíbili nezištnou pomoc bez nároku na jakoukoliv odměnu. Fotbalisté se dají rozdělit do tří skupin. Jednak to jsou bývalí reprezentanti, mezi které patří vedle Stejskala, Lavičky, Chovance, Bielika, Grigy, Nečase třeba Martin Frýdek, Horst Siegl, Aleš Bažant, Jan Berger a jiní. Pak jsou to domácí hráči Josef Čaloun, Ivan Bican, Zdeněk Pleško, Miloš Paul, Eduard Kubata, Jan Homola, Josef Kovačič a třetí skupinu tvoří Plzeňané, kteří působili v reprezentaci. Petr Vlček, Jiří Sloup, Robert Vágner či Roman Vonášek si mohou vybrat, za koho chtějí nastoupit, nebo mohou o přestávce změnit dres a hrát každý poločas v jiném týmu,“ říká Milan Schejbal.

„Ještě nevím, na jaké straně budu hrát,“ přemýšlí Plzeňan a bývalý reprezentant Roman Vonášek. „Rozhodnout se bude těžké, srdce mi táhne jak k reprezentaci a ke Spartě, tak k Plzni.“

Všestrannou podporu akci přislíbila i druhá strana, ředitelka Fakultní nemocnice ing. Jaroslava Kunová a primář Onkologického a radioterapeutického oddělení FN Plzeň doc. MUDr. Jindřich Fínek, PhD.

Pro diváky bude připravena tombola o zajímavé sportovní ceny, které věnovali bývalí i současní hráči ČSSR i Viktorie Plzeň. Výtěžek tomboly bude rovněž věnován ve prospěch Fakultní nemocnice v Plzni.

Přispějte i vy!

Darové konto:19-509 464/0600, var. symbol 2191

Na dobrou věc může přispět každý – i vy! Všichni současní, bývalí i budoucí partneři a přátelé FC Viktorie Plzeň, firmy, podnikatelé, fyzické i soukromé osoby, které na uvedené konto zašlou sponzorské dary ve prospěch Onkologického a radioterapeutického oddělení FN Plzeň, budou při utkání zveřejněni.

Nenechte si ujít!

Internacionálové ČSSR – Stará garda Viktoria Plzeň

Městský stadion Štruncovy sady

neděle 18. května 2008 od 14.00 hodin

Výtěžek utkání získá Onkologické a radioterapeutické oddělení FN Plzeň

Ženy B: špatný výkon, dobrý výsledek

Když domácí Beštová otevřela v zápase s Dubicí skóre již v 5. minutě, vše nasvědčovalo tomu, že si v pěkném počasí užijí diváci i pěkný fotbalový zážitek. Vypadalo to ale, že si  většina hráček užívá spíše nedělního odpočinku. „Byli jsme bez pohybu, míč nás neposlouchal. Naštěstí soupeř naší nemohoucnosti nevyužil. Takže kromě neproměněného pokutového kopu a spálení jedné stoprocentní šance se první poločas již nic nedělo. Po změnách v sestavě jsme do druhého poločasu nastoupili jako vyměnění. Zlepšili jsme pohyb a během tří minut vstřelili tři branky. A pak jsme se vrátili k výkonu z prvního poločasu. Soupeři ale ubývaly síly, a tak i náš mizerný výkon stačil na dohrání zápasu téměř na jeho polovině, další neproměněné brankové příležitosti a tříbodový zisk,“ uvedl trenér Karel Fajfrlík. 

FC Viktoria Plzeň „B“ – Spartak Dubice 4:0 (1:0), branky B. Beštová, Markelová, L. Ranglová, M. Březinová

Sestava: Šedivá – Růbnerová, I. Březinová, Ostrochovská , Henželová – Žaludová (46. Fajfrlíková), M. Březinová, Malátová, Kinclová (26. Markelová), Lodrová (46. L. Ranglová ), B. Beštová (70. Leichtová).

Mladí Plzeňané jsou v reprezentaci!!

Čtyři hráči Viktorie Plzeň mají naději, že obléknou dres České republiky. V širší nominaci trenéra týmu U19 Jakuba Dovadila jsou Jakub Süsser, Jan Lecjaks, Marek Bauer a Jan Chvojan. Čtyřlístek Plzeňanů má hájit české barvy v přátelských utkáních s Belgií, která se budou hrát 22. dubna v Jablonci nad Nisou a o dva dny později v Benátkách nad Jizerou.

Jak jsme hráli s Kladnem

Staré zápisy z utkání dnešních soupeřů prohlížel Václav Přibáň

Kladno má ze všech šestnácti současných prvoligových klubů nejmenší počet odehraných sezón v české nejvyšší soutěži. Ta letošní je teprve druhá a zdaleka není jisté, zda nebude nejméně na rok poslední, neboť tým je vážně ohrožen sestupem. Je tedy logické, že se Plzeň s Kladnem častěji potkávala ve 2. nejvyšší soutěži. Během let 1965-2005 to bylo celkem 10 sezón, dnešní zápas bude čtvrtý v 1. lize.

Zatímco ve třech dosavadních prvoligových utkáních domácí ani jednou nevyhráli, ve 2. lize tomu bylo většinou naopak. Vůbec první výhru hostů zaznamenala Plzeň v Kladně na podzim 1980 (3:1) a zároveň to bylo premiérové vítězství na soupeřově hřišti poté, co po osmi letech opustila 1. ligu. V tomto ročníku národní ligy ještě 8. místo zajišťovalo účast v nově vytvořené 1. ČNFL v nadcházející sezóně, a ačkoli Kladno v předchozích pěti letech (1975-80) skončilo vždy nejhůře sedmé, což by na postup stačilo, tentokrát obsadilo až 11. příčku a od sezóny 1981/82 působilo ve 2. ČNFL.

Postoupit zpět se mu podařilo až po osmi letech, v roce 1989, tedy v době, kdy Plzeň opět (podruhé během dvou let) sestoupila z 1. ligy. V podzimní části v Kladně vyhrála 1:0, další výhry v 2. lize si už připisovala jen v domácích zápasech (v jarní části také 1:0). Nováček soutěže obsadil 14. místo (sestupoval jen poslední Frýdek-Místek).

V říjnu 1990 se plzeňští v Kladně ujali vedení gólem Pavla Nedvěda (byla to jeho druhá a poslední branka v jediné sezóně v plzeňském A-týmu), za domácí ale brzy vyrovnal Martin Hřídel z penalty na konečných 1:1. V květnu 1991 získala Plzeň během tří minut dvoubrankový náskok, hosté ještě před přestávkou snížili na 2:1. Plzeňský obránce Petr Hudec střílel dvě penalty, proměnil však jen tu první…

V sezóně 1991/92 se tentokrát hrálo v Plzni už v září a o další těsné výhře rozhodla branka Karla Krejčího. V jarním utkání na kladenské půdě sice domácí otočili z 0:1 na 2:1, ale již za minutu bylo opět vyrovnáno. Kladno se zachránilo jen díky lepší bilanci vzájemných zápasů při stejném počtu bodů s Pardubicemi a sestupujícím Chomutovem.

V následujícím ročníku utrpěla Viktoria v Kladně překvapivou porážku, jediný gól padl už ve 2. minutě… Odveta se hrála v Luční ulici až v posledním kole a plzeňští, kteří již měli postup do 1. ligy jistý, zvítězili hladce 3:0. Naopak Kladno skončilo poslední, soutěž ale zachránilo. Udrželo se v baráži, stejně jako předposlední Pardubice.

Takové štěstí ale už kladenští neměli v sezóně 1994/95, kdy se 2. liga hrála výjimečně s osmnácti kluby. Z podzimního 9. místa se propadli až na konečné 16. a po šesti letech se s touto soutěží rozloučili (sestupovaly poslední 4 celky).

Návrat přišel po osmi letech, v roce 2003, kdy Kladno ve 2. lize vystřídalo Neratovice. Zvláštní průběh měla zejména podzimní část, kdy kladenští po čtyřech kolech neměli ani bod a uzavírali tabulku, ale po 13. kole byli naopak v jejím čele! Nakonec obsadili 4. místo. Tato sezóna znamenala pro Plzeň opět jednoroční epizodu v 1. lize, takže v té další, po sestupu, se utkala s Kladnem po jedenáctileté přestávce…

V září 2004 vyhrálo domácí Kladno nečekaně vysoko 3:0, skóre otevřel z penalty bývalý reprezentant Jan Suchopárek, poslední gól vstřelil v nastavení host z Ostravy Lukáš Magera, který před sedmi týdny dvěma góly ve Štruncových sadech výrazně pomohl „nastartovat“ dodnes trvající sérii plzeňských neúspěchů… V jarním utkání po prohraném poločase Viktoria zvítězila 2:1 a tento výsledek se nakonec ukázal být klíčovým k obsazení 3. místa, které také znamenalo postup do 1. ligy. V kladenské brance nastoupil další host z Ostravy Michal Daněk, který příští půlrok odchytal v Blšanech a ještě loni působil právě ve Viktorii Plzeň.

Sezóna 2005/06 (třetí druholigová v řadě) přinesla postup také Kladnu, které se tak do nejvyšší soutěže vrátilo po 36 letech. V ročníku 1969/70 se v 1. lize s Plzní nepotkalo, ale po sezóně se oba kluby „prohodily“ (jeden sestoupil, druhý postoupil). Před necelými dvěma roky se tak prvoligový zápas mezí Plzní a Kladnem odehrál po více než 43 letech!

V listopadu 2006 kladenští v Plzni bodovali poprvé od roku 1981 (tehdy se hrálo také 1:1). Stejným výsledkem skončilo i utkání v Kladně v posledním kole loňské sezóny a tato remíza rozhodla o tom, že Viktoria spadla z 5. místa na 6. a naopak Kladno si polepšilo z 12. na 11. místo v konečné tabulce.

Letos si však oba kluby vedou velmi špatně a patří k nejslabším celkům jara, když bodově doslova paběrkují. Kladno nevyhrálo již 11x po sobě, Plzeň 8x! Viktoria navíc už pět zápasů v řadě nevstřelila branku (téměř 8 hodin hry!) a nad vodou ji drží jen nadprůměrný bodový zisk z podzimních patnácti kol… Přestože kladenští v Plzni (jako jediní ze současných ligových klubů) ještě nikdy nevyhráli a vždy dostali alespoň jeden gól (prohráli i doma 1:2), dnešní zápas určitě nemá favorita.

SK Kladno

Vedení klubu

Předseda představenstva::ing. Josef DRAHOTA

Členové představenstva::Mgr. Eduard NOVÁK

MUDr. Vladimír LEMON

Předseda dozorčí rady::PaedDr. Ladislav MALÝ

Šéftrenér mládeže::Jan SUCHOPÁREK

Marketing::Marie SUKOVÁ

Sekretariát::Hana KUČEROVÁ

Realizační tým

Trenér::Jaroslav Šilhavý

Asistent trenéra::Stanislav Hejkal

Asistent trenéra::Václav Kotal

Trenér brankářů::Filip Toncar

Vedoucí mužstva::Vladimír Kučera

Lékař::MUDr. Vladimír Lemon

Masér::Milan Částka

Masér::Vladimír Kos

Soupiska A mužstva

Brankáři:

1:Peter Kostolanský:(1985)

22:Zoltán Miski:(1983)

30:Roman Pavlík:(1976)

Obránci:

3:Pavel Bartoš:(1979)

7:Radek Hochmeister:(1982)

16:Patrik Gross:(1978)

17:Lukáš Killar:(1981)

18:Marian Farbák:(1983)

21:Jan Krob:(1987)

23:Vít Beneš:(1988)

Záložníci:

4:Jakub Rada:(1987)

5:David Brunclík:(1985)

6:Ondřej Szabo:(1979)

8:Antonín Holub:(1986)

10:Tomáš Cigánek:(1978)

11:Tomáš Jablonský:(1987)

19:Lukáš Zoubele:(1985)

24:Tomáš Čáp:(1978)

Útočníci:

9:Miloslav Kousal:(1978)

12:Michal Zachariáš:(1984)

13:Avdija Vršajevič:(1986)

20:Karel Kroupa:(1980)

26:Josef Semerák:(1979)

29:Tomáš Klinka:(1977)

Přišli:

Antonín Holub:(Dukla Praha - návrat H)

Radek Hochmeister:(Slovan Liberec - H do 30. 6. 2008)

Karel Kroupa:(FK Teplice - H do 30. 6. 2008)

Jakub Rada:(AC Sparta Praha - H do 30. 6. 2008)

David Brunclík:(FK Mladá Boleslav - H do 30. 6. 2008)

Tomáš Jablonský:(SK Slavia Praha - H do 30. 6. 2008)

Jan Krob:(AC Sparta Praha - H do 30. 6. 2008)

Odešli:

Josef Hoffmann:(bez angažmá)

Chris Williams:(konec smlouvy)

Bořek Dočkal:(SK Slavia Praha - konec H)

Jiří Jeslínek:(AC Sparta Praha - konec H)

David Hlava:(FK Mutěnice - H do 30. 6. 2008)

Radek Šelicha:(ZFC Meuselwitz, Něm. - P)

Jiří Kaciáň:(FK Mutěnice - H do 30. 6. 2008)

Pavel Veleba:(bez angažmá)

Jaromír Šilhan:(Buldoci Karlovy Vary - H do 30. 6. 2008)

Ondřej Kúdela:(AC Sparta Praha - konec H)

Marcel Gecov:(SK Slavia Praha - konec H)