Zatímco si hráči prvoligového kádru užívají dnů zaslouženého volna, juniorku čekají tréninkové jednotky až do poloviny prosince. Stejně jako „áčkaři“, se mohou...

Zatímco si hráči prvoligového kádru užívají dnů zaslouženého volna, juniorku čekají tréninkové jednotky až do poloviny prosince. Stejně jako „áčkaři“, se mohou talentovaní mladíci pochlubit úspěšnou podzimní bilancí.

Sedmnáct zápasů, sedm výher, pět remíz, pět porážek a dva kladné body v tabulce pravdy. Taková je podzimní bilance juniorky Viktorie v třetí nejvyšší soutěži. „ Šestadvacet bodů, třiadvacet nastřílených a osmnáct obdržených branek,“ bezprostředně doplňuje trenér Milan Matejka. I přes úctyhodný počet získaných bodů, je to dva méně, než v uplynulé sezoně. V té letošní však juniorka využívala podstatně méně hráčů z prvoligového kádru. „Určitě. V podstatě jsme byli doplňováni pouze na těch postech, kde nás to trošku tlačilo. Ideální bylo mít takovou zkušenou osu. Tím hra stoupala, nebyl to už takový naivní dorostenecký fotbal, ale na předváděnou hru se dalo koukat. Kluci se snažili odvádět vcelku slušné výsledky, ta jejich zkušenost, kterou poprvé nabírali vloni, dokázali během podzimu nějak zúročit.“

Osmnáct inkasovaných branek, to je pouze jedna na zápas, navíc je to druhý nejnižší počet v celé soutěži. „Určitě na tom měli svoji zásluhu oba gólmani. Jak Ticháček, tak Poštulka patřili mezi opory. Co mě ale mrzí, že deset branek bylo ze standardních situací. To je číslo na které nejsem zvyklý. Část lze přičíst na vrub nezkušenosti. Budeme se muset během nácviků a tréninků tomu ještě více věnovat.“  Z těch sedmnácti zápasů, který by se dal zařadit mezi ty „nejvydařenější“? „Jednoznačně by to bylo utkání v Mladé Boleslavi, byť jsme tam prohráli 2:3. Proti výrazně posílenému soupeři jsme odvedli výborný výkon. Bohužel se zápas nevyvedl brankáři Šilhánkovi, který dostal dvě ze tří branek celkem jednoduché. Stejně tak v Hlavici jsme odehráli, prakticky bez doplnění, velice kvalitní utkání, kdy jsme inkasovali až ve čtvrté minutě nastavení. Po herní stránce to bylo ale v pořádku, kluci odvedli disciplinovaný výkon. Většina zápasů nebyla špatná, předváděli jsme slušný herní výkon.“

A naopak největší zklamání? „Výsledek na Slavii. Nejen proto, že jsme prohráli 1:3, ale především pro předvedený herní projev. Hráči celé utkání neplnili pokyny, přizpůsobili se hře soupeři, vázla kombinace, nahrávka. Kluci netáhli za jeden provaz, ale bylo tam těch provázků více. Druhé nepovedené utkání bylo to úvodní v Sezimovo Ústí. Tam to lze přičíst i tomu, že se jednalo o první utkání, že hromada kluků si nedokázala srovnat v hlavě, co vlastně ČFL do kvality obnáší. Za celý zápas jsme se dostali asi pouze do dvou šancí. Navíc Poštulka tam kryl penaltu a zabránil ještě vyšší porážce než 0:1.“

Juniorka si dokázala během celého podzimu udržet domácí neporazitelnost. Na druhé straně ale nedokázala ani v jednom utkání na hřišti soupeře zvítězit….. „Venku jsme měli všechny zkušené soupeře z horních pater tabulky. A byť se může podle bodů zdát, že jsme venku nepodávali podobné výkony, není tomu tak. Osobně si myslím, že jsme venku sehráli řadu vyrovnaných zápasů, které rozhodly až jejich závěry. Při posledním utkání v Písku jsem se díval a na každém postu jsme byli o pět, šest let mladší než soupeř. Přesto jsme tam odvedli velmi solidní výkon.“

Kdo patřil během celého podzimu mezi největší tahouny manšaftu? Kdo plnil přísná kritéria trenéra? „Určitě Kuba Süsser, který byl takovým mozkem, tahounem týmu. Dále pak Vláďa Darida, Ondra Vrzal, který si po zranění přidával. V každém utkání co nastoupil, byl znát. Díky své pracovitosti si řekl o přeřazení do A týmu, kde už zůstal. Nesmím ani zapomenout na Ticháčka s Poštulkou, jak z pozice výkonů, tak vhodně využili své zkušenosti k dirigování týmu. Oba zaslouží pochvalu a poděkování. Více prostoru mohl dostávat Matas, který si plnil reprezentační povinnosti a byl také vypomáhat dorostu. Nebyl vytěžován tak, jak bych si představoval. Velký potencionál má i Martin Mandous, který tak trošku doplácí na to, že je na fotbal moc hodný, nemluvný. Musí být na hřišti více vidět. Na tomhle musíme u něj zapracovat.“ 

Na volno si musí svěřenci trenérského tandemu počkat až do poloviny prosince. „Končíme 14. prosince. Do té doby budeme trénovat třikrát v týdnu. Tréninky budou zpestřeny ať hokejem, či hokejbalem. Znovu se sejdeme 6. ledna, kdy zahájíme přípravu. Po deseti dnech odjíždíme na soustředění do Žižkov. Při návratu ze Žinkov si odskočíme k prvnímu přípravnému utkání do Písku. Potom následují další utkání, vesměs v domácím prostředí. Pouze z áčkem Sokolova se utkáme na jeho hřišti.“ Soupeři budou jak druhé ligy, ČFL, tak i divizní manšafty.