Je to záleitost stará u přes dvaačtyřicet let. Z historického alba se na mě dívají věkem zeloutlé novinové články, program tehdy zcela mimořádně titěný na křídovém papíru, vstupenka k stání v hodnotě 15 Kčs a černobílé fotografie, na kterých poznávám vechny hvězdy Bayernu Mnichov sedmdesátých let. Pro Plzeň, celý kraj a nakonec i republiku to byla událost. Jedno z nejlepích světových mustev přijelo 15. září 1971 k utkání prvního kola Poháru vítězů pohárů do truncových sadů.
Je to záleitost stará u přes dvaačtyřicet let. Z historického alba se na mě dívají věkem zeloutlé novinové články, program tehdy zcela mimořádně titěný na křídovém papíru, vstupenka k stání v hodnotě 15 Kčs a černobílé fotografie, na kterých poznávám vechny hvězdy Bayernu Mnichov sedmdesátých let. Pro Plzeň, celý kraj a nakonec i republiku to byla událost. Jedno z nejlepích světových mustev přijelo 15. září 1971 k utkání prvního kola Poháru vítězů pohárů do truncových sadů.
Co vechno ale této nečekané události předcházelo. Předevím jsme před tím v červnu opět spadli z první ligy. Byla to smůla. kodovka toti nehrála mezi elitou zdaleka nejhorí fotbal, ale umírala na slabou produktivitu, měla spousty ancí, nikdo vak nedával góly. Smutnili jsme, byli jsme přepadlí z toho, e budeme chodit zase jenom na druhou ligu. Alespoň trochu radosti jsme my fandové měli z taení Českým pohárem. Tam se nai kluci nečekaně dostali a do finále a dvakrát si to rozdali s druholigovým béčkem praské Sparty. To tehdy byla dost velká senzace, kdy kolo před tím rezerva rudých vyřadila vlastní áčko. První finále v Plzni se hrálo 1:1, byla to bída, fotbal nic moc a před odvetou malá naděje. To utkání jsem viděl na téměř liduprázdné Letné na vlastní oči. Jetě pár minut před koncem Sparta vedla 3:1, zdálo se být ve jasné, ale v závěru dal Jirka Hoffmann dva góly a srovnal na 3:3. Dnes by se moná prodluovalo, ale tenkrát se kopaly penalty a vech pět musel zahrávat stejný hráč. Sparan Zeman dal vechny, stejně jako ná Hofmann a rozhodoval los. Z klubka rozhodčích vyběhl radostně s rukama nad hlavou kapitán Frantiek Plass a ve bylo jasné: kodovka vyhrála Český pohár.
Jetě ovem následovalo finále Československého poháru a tady nám udělila mistrovská Trnava opravdovou lekci. U ve truncových sadech kralovali Martinkovič, Adamec, Kuna, Kabát a spol. Předvedli ukázkový fotbal, vyhráli sice jenom 2:1, ale dokonale si to vynahradili v odvetě, kdy nás roznesli 5:1. Mistr vak hrát Pohár vítězů pohárů nemohl, reprezentoval republiku v Poháru mistrů evropských zemí a tak jsme se na PVP mohli těit v Plzni.
Kdy potom los vybral Bayern Mnichov, osobně jsem z toho měl dva pocity. Silnějí nepříjemný signalizoval, e by mohl přijít velký výbuch a byl znásoben i úvodními prohrami kodovky ve druhé lize. Prostě mustvu se nedařilo, ztrácelo mistrovské body doma i venku. Příjemnějí pocit zařídil fakt, e na vlastní oči uvidím Maiera, Beckenbauera, Breitnera, Schwarzenbecka, Gerda Müllera, Uli Hoenesse a dalí hvězdy, které jsem dosud viděl jen na obrazovce. A to jetě hodně sporadicky. Lístek jsem sehnal včas v předprodeji v Alfě, ale brzo bylo beznadějně vyprodáno.
Pár dní před soubojem v Plzni smetla kodovka ve druhé lize doma 4:0 praskou Bohemku a zdálo se, e se dostává do formy. Samotné utkání s Bayernem bylo fascinující. Atmosféra při umělém osvětelní připomínala velké jasně ozářené divadlo. Vysoce favorizovaní Němci nastoupili v nejsilnějí sestavě, se vemi esy, podle předpokladů měli se kodovkou zamést, ale stal se pravý opak. S úasem jsme sledovali vynikající fotbal v podání naich. Kapitán Frantiek Plass, dirigoval mustvo, přesně přihrával, byl nejlepím hráčem na hřiti. Za bezbrankového stavu nastřelil dokonce krásnou střelou břevno. To u jsme téměř křičeli gól. Na zeleném trávníku zastínil vechny hvězdy, včetně Franze Beckenbauera. Jeho výkonu se přiblíili dalí plzeňtí borci. Bohuel jsme také viděli neastný gól na druhé straně. Po nedorozumění v obraně se pár minut před koncem míč odrazil od Sühnholze a sotva se dokutálel za brankovou čáru. Padli jsme 0:1, ale se vztyčenou hlavou. Jako fanouci jsme byli úrovní zápasu nadeni, byl to hodně silný záitek.
Samozřejmě, e do mnichovské odvety jsme naim klukům příli ancí nedávali, vak také prohráli 1:6, ani jedno utkání televize nevysílala, proto jsme odvetu neviděli. Předevím na domácí mač mám osobně trvalé a nádherné vzpomínky. Kvality soupeře jsme jetě více docenili o rok později, kdy se NSR stala v Belgii mistrem Evropy a v kádru byla větina hráčů Bayernu. Začalo se dařit i kodovce, rozjela se potom ke kvalitním výkonům i ve druhé lize a na jaře 1972 jsme se mohli radovat z návratu do první ligy. Tentokrát na osm dlouhých let.
koda Plzeň - Bayern Mnichov 0:1 (0:0)
Úvodní zápas 1. kola PVP, 15. září 1971 v Plzni (truncovy sady)
30 000 diváků, rozhodčí Xanhoulis (Řecko)
Branka: 78. Sühnholz
koda: J. Čaloun - pinka, Plass, Michálek, Pleko - Süss, Kamír, Bachner (72. Hoffmann) - Sudík, Bican, Ziegler. Trenér Jiří Rubá.
Bayern: Maier - Hansen, Schwarzenbeck, Beckenbauer, Breitner - Zobel, Roth, Schneider - Hoeness, G. Müller, Sühnholz. Trenér Udo Lattek.
Bayern Mnichov - koda Plzeň 6:1 (2:1)
Odvetný zápas 1. kola PVP, 29. září 1971 v Mnichově (Grünwald Strasse)
7 000 diváků, rozhodčí Michas (Řecko)
Branky: 1. a 75. (PK) G. Müller, 15. Krauthausen, 50. a 80. Hofman, 88. Roth - 5. Bican.
Bayern: Maier - Hoeness (37. Koppenhoffer), Hansen, Schwarzenbeck, Breitner - Roth, Zobel, Krauthausen - Schneider (46. Hoffman), G. Müller, Sühnholz. trenér Udo Latek.
koda: J. čaloun - pinka, Plass, Kořínek (78. Kamír), Pleko - Süss, Bachner, Bican - Sudík, Michálek, Ziegler. Trenér Jiří Rubá.
Pavel Hochman